Supersprint triatlon Zlín: Déšť nikdy nepadá jen na jednoho závodníka

Triatlonová sezónu 2026 je tu a vše bylo odšpuntováno ve Zlíně 16.-17.5.2026. První závod Českého poháru v krátkém triatlonu již zná své vítěze. Loni jsem se závodu účastnil pouze jako divák, ale letos jsem prošel všemi třemi starty. Jak celou akci hodnotím? Bylo opravdu tak hrozné počasí? S kým jsem se na trati přetahoval? Kdo „neznámý“ po zimě vystrčil růžky? Pojďme zrekapitulovat minulý víkend.

Start závodu dorostu, juniorů a elite byl naplánován na sobotu ve 12:00. Chtěl jsem být do poslední chvíle doma, a tak do Zlína vyrážím až v sobotu ráno. Před 7:00 vyjíždím z Jičína a lehce po 10:00 jsem ve Zlíně. Vylezu z auta a jsem zmačkaný jak papír od sekané. Zde tradiční kolečko registrace a pozdravení s mnoha známými tvářemi. Hlasem celého závodu byl David Cihlář a sociální sítě krmil Martin Vinař se svým týmem 226. Závodí se zde na tratích supersprintu 350m plavání – 6km cyklistika – 1,6km běh. V sobotu jsou nejprve kvalifikace, následují semifinále a až v neděli velké finále. Bohužel již od rána prší a jinak tomu nemá být ani po celý zbytek víkendu. Rozjetí tedy moc nedám, ale trať si chci rozhodně na kole projet. Dám 3 cvičná kolečka (každé má 1,5km) a potom už s kolem do depa. Ještě se rozklušu na atletickém ovále a jdu se před deštěm schovat do tepla 50m vnitřního bazénu. Kvalifikace startuje intervalově po 20 vteřinách od nejmladších závodníků po nejstarší. Neberu si to osobně, že mám startovní číslo 78 a nejstarší borec měl 79.

Kvalifikace: Postupový klíč byl jednoduchý. Prvních 32 borců na čas postupuje do semifinále A a B. Ostatní si to rozdají ve semifinále C, ale již nemají nárok na postup do finále. Startovalo se intervalově po 20vteřinách a tratě byly stejné, jako jsem uváděl v úvodu 350m – 6km– 1,6km. Měl jsem perfektní spoj, protože 20 vteřin předemnou startoval domácí mazák Tomáš Kříž. Plavání začínám rozvážně, ale nechci nabrat velkou ztrátu na Toma, takže se úplně šetřit nemohu a posledních 150m je již slušná hrabanice s přidušením na každé obrátce. Plaveme ve vnitřním bazénu, takže přeběh do T1 je relativně dlouhý (okolo 200m) a z kopce dolů. Šinkanzeni zde mohou rozhodně cenné vteřiny nahnat. Organizátoři si dali práci a celý úsek vykobercovali, ale i tak moje paty cítí každou nerovnost. Bleskové depo a už naskakuji na kolo. Tom je dávno pryč. Krátká rovinka na zapnutí treter a je zde první ostrá levotočivá zatáčka na kostkách do kopce. Stále prší a já i přes odfouknutí plášťů na 4 bary kočičím hlavám nevěřím a zatáčku projíždím hodně zbaběle. Před sebou vidím vyskládaný vláček závodníků bojujících s kopcem. Do již druhého okruhu jede i Matěj Marek, s kterým prakticky absolvuji celou svoji cyklistiku. Průběh je jak přes kopírák. Do kopce mu lehce poodjedu. Nahoře na rovině se protočíme a ve sjezdu mi prchne. Závěrečná levotočivá zatáčka po sjezdu je za mokra na mě moc adrenalinová a i zde ztrácím cenné vteřinu. Celou rovinku podél depa tedy sjíždím ztrátu z jedné zatáčky. Nejedu úplně na doraz, ale na druhou stranu velká rezerva zde není. Až při výjezdu posledního čtvrtého kopce na kostkách se dolepuji na Toma a konstatuji, že jsme si krásně pomohli. Před depem mi ve sjezdu lehce ujede a za depem má náskok okolo 5 vteřin. Prvních pár stovek metrů je náběh na atletický stadion a zde pak absolvujeme celkem 3,5 kola, kdy se každým kolem více přibližujeme krajní dráze. V průběhu běžecké části se dostávám před Tomáše a až do cíle si hlídám drobný náskok. Již na kole jsem cítil nepříjemný chlad, a to jsem si vzal kombinézu schovávající má ramena. V běhu mě lehce začínají brát bedra, kterým se teplota nelíbí, ale naštěstí dnes nemusím kroužit maraton, takže to lze vydržet. Cílem probíhám v čase 24:47,75min a celkově si tím vysloužím 11.místo. Asi pro všechny je překvapení vítězství Jakuba Malíka (dorostenec), který tratí proletěl za 23:59,36min. V cíli se moc nezdržuji a rychle utíkám do bazénu, kde mile rád využiji teplé sprchy a převlečení do suchého oblečení. Venku je fakt zima. Pobalím vercajk z bazénu a jdu se najíst do bufetu. Květákový krém s krutony a jablečný štrúdl jsou krásnou odměnou. Potom se schovám do auta, které roztopím na maximum a chvíli si zdřímnu. Budíček na 15:00 a jdu dnes již podruhé připravit depo, kde na mě stále čeká moje kolečko. Vši připravím, znovu rozklušu a jdu na bazén.

Semifinále A: Zde probíhají docela slušné zmatky a popravdě nevím, kdo byl viníkem. Nominační klíč se stále mění. Nejprve má jet 8 nejrychlejších z každého semifinále (v rozjížďce je 16 závodníků). Následně se změní na 16 nejrychlejších časů. Finálně se však řekne, že postupuje 6 nejrychlejších z rozjížďky a následně se doplní 4 nejrychlejšími na čas ze zbývajících závodníků. Problém byl, že toto pravidlo bylo sděleno až v průběhu ženského závodu a holky s tím již nemohly pracovat. Další zádrhel nastal při oznámení startu jednotlivých semifinále. Celkem jich bylo 5, ale stále se měnilo pořadí, a jelikož byla mezi starty pauza cca 25 minut, tak se to pro někoho docela natáhlo. Nakonec jsme se finální sestavy startů dobrali, ale toto je potřeba stanovit fixně dopředu. Chápu, že nám závodníkům se to kecá. Já, který mimo MEGATLONU nikdy nic neorganizoval jsem poslední, kdo to může kritizovat, ale bral bych to spíše jako podnět pro zlepšení do příštích let. Počasí organizátor neovlivní (pokud nejste v Číně), takže toto byla z mého pohledu jediná kaňka na jinak super závodu.

Já díky celkově 11.místu z kvalifikace startuji v lichém semifinále (které startuje až jako poslední závod okolo 17:00) a papírově to vypadá rozhodně snáze. Přeci jenom ve druhé skupině je Matěj Procházka, Honza Kovář, Matěj Kubias, Honza Odehnal, Tomáš Kříž, Štěpán Volf a další. Já tam sice mám Radima Grebíka, Lukáše Plice, Filipa Zatloukala a Tomáše Dvořáka, ale vypadá to rozhodně hratelněji. Ach, jak jsem se zase mýlil. Je mi jasné, že v tomto závodě bude rozhodující plavání, a tak se před závodem rozplavu a hned od začátku hrabu řádně do kytary. Nicméně i tak na nejlepší plavce ztrácím okolo 20 vteřin, a to byl nakonec rozhodující okamžik celého semifinále. Na špici se vytváří celkem šestičlenná skupinka, která spolupracuje a já se je marně snažím sjet. Já vytvářím dvojičku společně s domácím Tobiášem Ihnem a vedeme marný boj. Do kopce to opět trochu více táhne mě a z kopce jde na přední pozici Tobiáš. Do T2 si přivezeme ztrátu okolo 25 vteřin a je vymalováno. V běhu se sice snažím o zázrak, ale již nejsem schopen nikoho z první šestice seběhnout, takže je mi jasné, že to bude boj s časem, a tak na běžecké trati nechávám vše. Dobíhám na celkově 7.místě (první nepřímo postupující) v čase 23:50,07min. Naše rozjížďka dopadla následovně: Lukáš Plic, Radim Grebík, Jakub Malík, Filip Zatloukal, Tomáš Dvořák a Pavel Simandl. Dobrá práce borci! Nakonec zjišťuji, že můj čas byl nejrychlejší z nepostupujících, takže se do zítřejšího finále A dostávám a nevím, zda mám mít radost nebo brečet. Po závodě rychle na bazén, protože opět po celou dobu lehce mrholilo a je okolo 10°C. Osprchovat, vyplavat a přejedu na nedaleké ubytování. Zde se ještě 20min vyšmrdlám na válcích a s chutí na večeři. Osud tomu chtěl, že byl večer hokej Česko : Slovinsko, takže společně s Čeldou, Pavlikem a Petrem zafandíme (evidentně málo) a pak už do hajan. Byl to náročný den.

Finále A: Ráno vstávám, posnídám a opustím ubytko. Přeparkuji auto blíže ke startu a znovu se zaregistruji pro finálové rozjížďky. Potom rychlé rozjetí na kole (výjimečně ještě za sucha), uložení věcí do depa, rozklusání a na bazénu se rozplavu. V 9:00 startuje jediné ženské finále, takže omrknu průběh a musím smeknout před dominantním výkonem Vandy Křížkové, která si holky v průběhu cyklistiky pěkně rozebrala. 9:30 startuje finále B, kde se bojuje o 17.-32.místo do celkového pořadí. Můj start je naplánován na 10:00. Místa na drahách si volíme podle našich startovních čísel. Nejrychlejší ze semifinále vybírá první a poslední jako poslední. Já mám pro dnešek startovní číslo 11 a vybírám si úplně krajní dráhu společně s Matějem Kubiasem. Tratě jsou pro finále stejné jaké v předešlých dnech, pouze tempo očekávám vyšší. Hned od startu jdu do plných, ale Matěj se mi mílovými kroky vzdaluje. Jak lákavé je vlezení mu do nohou, ale to je zakázané a penalizaci rozhodně nepotřebuji. V hlavě jsem rozhodnut investovat do plavání a prvního cyklistického okruhu maximum, potom už to případně jenom dojedu. Dnes nechci jet sólo závod. Buď bude skupina nebo díky čau. I přes nelibé pocity a stále ujíždějící skupinku nejrychlejších plavců z vody vylézám na své poměry opravdu slušně. Jsem v kontaktu s Tomášem Křížem, Tobiasem Ihnem a Štěpánem Volfem. Na kluky ztrácím méně jak 5 vteřin, takže to je lambáda. Při výběhu z bazénu opět zjišťuji, že začalo mrholit a silnice je opět mokrá. Fuck! Bleskové depo a kluky mám už na dosah ruky. V prvním kopečku se na ně dolepuji a jdu hned do čela skupiny. Před námi je cca 10 vteřin další početná skupinka, a to bude můj další cíl. Ve druhém stoupání se zvedám a polovinu kopce na kostkách jedu ze sedla s mlhou před očima. Postupně se přibližuji ke skupince a na zlomu se opravdu dostávám do kontaktu. Za mnou je díra. Jsem zde s Lukášem Plicem, Tomášem Dvořákem, Filipem Zatloukalem, Jakubem Malíkem a Pavlem Simandlem. Ve sjezdu mi kluci opět lehce cukají a do třetího kopce začínají oni stupňovat tempo. Já už však nemám kde brát. Nejsem Ježíš, abych se stále vracel. Držím se jenom s Pavlem Simandlem, ale ostatní nám lehce ujíždí. V závěrečném okruhu se nic nemění a startovní pole je nadělené po dvojičkách jak atomy. Do T2 přijíždím průběžně na 10.místě. Když přiběhnu na atletický stadion, tak potkávám Radima, který má za sebou již prvních 400m a je neohrožen na čele. Já mám však jiné starosti. Tělo i přes únavu z předešlých závodů funguje mimo nabíhajících křečí do lýtek dobře. Mám stále vůli bojovat a posunout se dopředu. Postupně se dostanu před Pavla, ale to je moje maximum. Na Lukáše Plice dnes nedosáhnu a začínám si hlídat svoji pozici před dotírajícím Štěpánem Volfem. Předvádím nejrychlejší běh ze tří závodů a finiš protínám na celkovém 9.místě. Můj čas se zastavil na 23:26,77min. Gratulace novému šampionovi Radimovi Grebíkovi, druhému a suverénně nejrychlejšímu běžci Honzovi Odehnalovi a nejlepšímu juniorovi Matějovi Procházkovi, který bral celkové 3.místo. Podrobné výsledky ze všech závodů jsou na https://irontime.cz/vysledky3456/?trat=11298

Po závodě jsem klukům pogratuloval, dal se do kupy a vyrazil na cestu dom. Tři závody za sebou v méně než 24 hodinách byl slušný masakr (a to jsem na rozdíl od ostatních mladých závodníků nejel ještě štafetu). Nyní již vím, že minimálně kvalifikaci jsem měl jet volněji, ale to jsou cenné zkušenosti. Rád jsem vás všechny opět viděl a děkuji za velkou podporu na trati nejen od ostatních závodníků, fanoušků, ale i ostřílených trenérů jako Lukáš Vrobel, Karel Zadák, Honza Strangmuller, Honza Vaněk a v neposlední řadě Čelda. Počasí nám letos nevyšlo, ale Titani dělali maximum a já si to užil. Jedeme dál a již tento víkend zpět do akce na další ČP Konopiště.