top of page

Soustředění na Kanárských ostrovech 2.: S horečkou a bez čichu uvězněni na Kanárech

Jak již bývá mým zvykem v této době, tak jsem se doma od posledního návratu ze soustředění moc neohřál. Původně jsem chtěl únorový tréninkový blok hodně obohatit o běžky a reálně zvažoval, že zůstanu doma, ale přišla nabídka od hlavního reprezentačního trenéra Lukáše Vrobela. Na poslední chvíli se uvolnila pozice fyzioterapeuta a tak jsem byl opět po několika letech povolán do zbroje. Dlouho jsem nezvažoval, protože jsem věděl, že zde bude hvězdné obsazení a během několika hodin potvrdil. Díky tomu, že celá akce byla zajištěna od ČTA neměl jsem žádné starosti a pouze sbalený dorazil 13.2. v dopoledních hodinách na letiště Václava Havla v Praze.

Postupně se zde schází kompletní reprezentace včetně head trenéra. Druhá část týmu již byla rozjetá, protože strávili 3 týdny na Fuerteventuře a dnes se měli pouze trajektem přepravit na Gran Canarii, kde jsme se měli všichni šťastně shledat. O lety na Kanárské ostrovy je nyní enormní zájem a tak místo jednoho letu jsou během 15 minut vyslána tímto směrem hned dvě letadla. I svaz řeší letenky s Otou a Káťou z Fly4Sport a tak odbavení proběhlo hladce a bez jakýchkoliv problémů. Nyní už se jenom nalodit a přečkat 6 hodin v pozici sed. Nakonec to uteklo jako váš první Ironman a čekáme se všemi věcmi před letištěm. Sečteno podtrženo nás tu je 15, takže do jednoho ubytování bez šance. Proto se hned na letišti rozdělujeme na dvě elitní skupiny.

Po příletu na Gran Canaria


Elita A:

  • Lukáš Vrobel

  • Radim Grebík

  • Tomáš Zikmund

  • Tomáš Kříž

  • Filip Michálek

  • Lukáš Juránek

  • Iveta Fairaislová

  • Heidi Juránková


Elita A+:

  • Jan Čelůstka

  • Lukáš Kočař

  • Petr Soukup

  • Filip Tlamka

  • Jiří Kesl

  • Romana Čelůstková (zatím Gajdošová)

  • Alžběta Hrušková

Díky tomu, že jsem nominován do skupiny ELITA A+, tak mám zajištěný luxusní odvoz od Čeldy hned z letiště. Ten již převzal v dopoledních hodinách náš apartmán a vše připravil. ELITA A půjčuje velkou dodávku a postupně se dostávají do jejich vily. Vybalíme, složíme kola, nakoupíme, společně poprvé povečeříme, dáme prvního San Miguela a jdeme do hajan. Od neděle do plných!

Vyvážená strana základ úspěchu :-)


Úvodní 3 dny jsou klasicky spíše aklimatizační, takže každý den absolvuji plavání, cyklistiku i běh, ale zatím o nízké intenzitě a postupně se zvyšujícím hodinovém zatížení. Tělo se cítí dobře i když první dny dost bojuji s teplotním rozdílem. Doma jsem jezdil na běžkách v -10°C a nyní je zde +30°C. Po prvních třech dnech jsem však adaptován a začínám tělo vyhánět do vyšších intenzit. Je super, že se zde sešla kompletní sestava trenéra Zbyška Zemana: Čelda – já – Jirka a můžeme si v trénincích navzájem hodně pomoci. K tomu je tu stále motorka v podobě Lukáše Kočaře a na základní vytrvalost se perfektně hodí najíždějící skupina naší reprezentace Elita A. Tréninkové hodiny pěkně naskakují, tělo neprotestuje, počasí přeje a já si nemám na co stěžovat. Po týdnu nám tu otevřou i vnitřní sportoviště, takže konečně můžeme vyměnit oceán za plavecký bazén a pro ty, kteří mají hodně volného času i posilovny. Tu já popravdě moc nevyhledávám, protože každý večer si 2-3 hodinky poctivě zamasíruji zničená těla našich budoucích triatlonových hvězd. Za prvních 9 dní jsem stihl odtrénovat 24 km ve vodě, odjezdit 720 km a naběhat 101 km. V plavání klasicky za touto skupinou zaostávám, ale tréninky mě i na mé poměry baví. Kolo si užívám, protože nikdy nejezdím sám a vždy mám po ruce někoho silnějšího, než jsem já, což je vždy velký benefit pro trénink. Na běhu si zase zdárně sokujeme s Čeldou, kdo první zpomalí, takže i volné klusy jsou pojaty závodněji, ale tak to máme rádi. Sám jsem překvapen, jak tělo perfektně drží a i když všichni okolo „padají“ únavou, nastydnutím nebo jim nedrží pohybový aparát, já jsem v pohodě a těším se na poslední 4 tréninkové dny. S trenérem ještě rychle probírám plán na následující dny a dostávám opět moudrou radu: „Cítíš se dobře, tak se nechtěj cítit ještě líp!“

Plavba v moří má své kouzlo


Rychlovlak České triatlonové reprezentace


Naše silná trojka na kole: Já - Lukáš - Čelda


Na můj svátek 22.2. tedy dáváme volný den a jedeme zablbnout na pláž. A přesně od tohoto dne 15:49 hodin se všechno začalo srá… Foto guru Jiřík bere na pláž svůj arzenál s tím, že uděláme nějaké cool snímky. Jdeme do toho na 100% a tak při vběhu do vody levým chodidlem skočím na kámen, který je těsně pod hladinou a trochu mi pocuchá měkké tkáně chodidla.

22.2. 2021 15:49


Z počátku nic moc necítím, takže si říkám, že to bude zítra v pohodě. Večer již kulhám a ani druhý den ráno to není o moc lepší, takže plánovaný běh vzdávám. Naštěstí v průběhu cyklo jízdy se stav zázračně zlepšuje a já věřím v lepší zítřky. Tou dobou již dva naši spolubydlící leží v posteli a jeden z ní od rána pro jistotu ani nevstal. Já ještě odplavu v moři a aniž bych to tušil, jdu na svoji poslední podvečerní fyzio misi. Po návratu z večeře zaléhám do postele slušně unavený. Ráno se probouzím sice s výrazně menší boulí na chodidle, ale tělo je nějak slabé. Vzhledem k náročnosti cyklo tréninku zařadím volnější dopoledne v domnění, že se stav zlepší a já vyjedu odpoledne. Bohužel ani 2hodinový dopolední spánek nepomáhá a já mám co dělat, abych vyšel schody do prvního patra. No nic, dáme den volno a stále budu mít ještě 2 kvalitní dny na trénink před sebou. Celý den polehávám a v podvečerních hodinách nám přijde informace, že z vedlejšího tábora hlásí první pozitivní vlaštovku. Společně s Romanou se balíme a jedeme také na testy do nedaleké nemocnice. Sám jsem z výsledku překvapen. Negativní, ufff.

Tady jsem se ještě smál


Bude to jenom chřipka nebo prochladnutí ve sjezdu. Bohužel i celý čtvrtek strávím v posteli s horečkou a slabostí. Pátek je den pravdy, jdu podruhé na testy. Naštěstí se již cítím lépe a věřím v dobrý výsledek stejně jako před 2 dny. I ostatní už nevypadají jako chodící mrtvoly. Pouze jeden šťastlivec již ztrácí i chuť a stále na tom není moc dobře. Večer tedy jdu zopakovat testy a jsem pln očekávání. Postupně stejně dostávám informaci, že na mém testu nezáleží, protože jsem byl v kontaktu s nakaženým a nemohu opustit ostrov :-(. Již jsem ve frontě a tak se otestuji. POZITIVNÍ!!! A sakra… Co to znamená? Nechtíc si musím svůj pobyt zde prodloužit. 10denní karanténa se mi nevyhne. Druhý den ráno se jde otestovat i zbytek naší skupinky a pozitivita se potvrzuje i zde :-(. Ty nejodolnější z našeho týmu, kteří stále nemají příznaky a jsou negativní, rychle odstřihneme. Přesunou se na svoje nové ubytování a popřejeme jim hodně ZDRAVÍ. Tak dlouho jsem se tomu vyhýbal, nevěřil tomu, asi to bral i na lehkou váhu, až mě to dohnalo právě zde a odsoudilo k nucenému pobytu na ubikaci bez možnosti jejího opuštění.

Tolik jsem toho už dlouho nenaspal a to jsem poctivý pracant v posteli


Takže nyní střídám pozici leh v posteli s lehem na gauči, sed na židli u stolu (chuť stále mám, takže dobrý) se sedem na záchodě a snažím se zabít čas psaním těchto řádků. Přemýšlím, kde jsme se mohli nakazit, protože jsme se nikde mimo naši skupinu nepohybovali. Kdy budu moci letět domů? Zda-li mě žena po návratu zabije úplně nebo jenom trošku? Jestli začnu po stylu Jardy Jágra dělat denně 1 000 dřepů nebo bude stačit 10? Jak to bude s touto závodní sezónou? Postupně se rozjede nebo vše zruší? Jakou si stáhnu další knížku do čtečky? Rozhodně mám dost času na přemýšlení, tak uvidíme, k jakým závěrům se dopracuji.

Najednou je čas na věci, které běžně těžce podceňuji


Spousty lidí si myslí, že mám neskutečně krásný život, když jsem stále na "dovolené". To mají do jisté míry pravdu, ale klidně se na 3-4 dny přidejte a užijte si se mnou tu dovolenou. Uvidíte, jak se nejspíše budete cítit s přibývající únavou, nastupujícími bolístkami, vizí toho, co půjdete zítra za peklo a volnem v nedohlednu. Večer, když si chcete sednout k pivku, koukat před TV a vypnout, tak otevřete notebook a začnete řešit práci nebo vezmete podložku a zničené tělo zmasakrujete válcem nebo protáhnete. Tohle je moje soustředění, tohle je můj život a cesta, kterou jsem si vybral! Nikdo není nedotknutelný, a proto si važme toho, pokud stále můžeme dělat bez omezení to, co nás baví a naplňuje. Doba je šílená, ale jednou to skončit musí!!!


PS: Pokud by se vám stala podobný situace, zde na Kanárských ostrovech a nejste na to extra pojištěni, tak místní pojišťovna AXA by prý měla všechny náklady způsobené touto situací pokrýt. Pravdu však zjistíme až po návratu :-).

bottom of page