Dost bylo zimy, nastal čas prvního soustředění v teple. Soustředění o samotce jsem rychle zavrhl a milerád přijal možnost přidání ke skupině našich dospělých reprezentantů v krátkém triatlonu. Vše ošéfoval Čelda, takže já jenom musel dorazit na letiště v použitelném stavu a se vším potřebným vybavením. Stejně jako v letech minulých se letělo na Gran Canaria do městečka Maspalomas. Já tomu říkám soustředění, žena dovolená. V každém případě jsem ready!
V den odletu jsem ještě rychle navštívil centrálu Mizuno v Levelsport Konceptu a vyzvedl nové rakety. Nožky tedy měly o pohodlí postaráno. Oproti loňsku jsem pobyt lehce protáhl na 2,5 týdne a byla to dobrá volba (7.-24.2.2024). Ubytování v Bungalows Vistaflor s polopenzí se v minulosti osvědčilo, takže nebyl důvod měnit. Navíc se značně polepšili v kvalitě jídla i pití. Apartmány byly vybaveny skromnou kuchyňkou pro naši obědovou gastronomii, takže jsme rozhodně nestrádali. Logisticky nejlepší poloha nám maximálně vyhovovalo pro plavání, cyklistiku i běh. Hlavním cílem bylo napolykat především cyklistické kilometry. Udržet nohy rychlejších plavců a zapotit jejich čela při běhu. Nerozsekat sebe ani kolo a prožít další soustředění se skupinou stejně smýšlejících lidí. Téměř vše se podařilo…
Proč Kanáry a ne Malorka nebo jih Španělska? Já v tom mám jasno, a tím hlavním důvodem je stabilní počasí. Letos jsme měli extrémní štěstí a za celou dobu ani jednou nepršelo. Na kole jsem vždy jezdil krátké-krátké a návleky, vestu nebo šustku jsem nechal zabalenou v kufru. Stejné počasí můžete touto dobou zažít i jinde, ale je to 70:30, a to se mi riskovat nechce. Navíc nám vychází vstříc s rezervací potřebných drah na 25m bazénu a pro běh je zde široká škála možností. Atletický stadion na rychlost, rovina podél kanálu na tempáče a kaňon nebo pláž pro volné klusy po měkkém. Nevýhodou může být vyšší cena a delší doba letu, ale pozitiva suverénně převažují.
V největší síle naše skupina čítala 18 lidí, což už je slušný balíček. Přidali se i reprezentanti ze Slovenska (Matuš, Margarita a Jožka), dlouhotraťaři (Řenčík), fotograf (Jiřík), enduro rider (Kloky) a světový rekordman (David). Jádro však tvořili ti nejlepší z kategorie elite a K23. Hodně kvalitní tréninková skupina, a proto jsem se maximum času snažil trénovat s nimi. Po prvním týdnu, kdy jsem fungoval i jako fyzioterapeut a masér, přijela posila v podobě Elišky Čermákové. Následně jsem měl volné večery a mohl se více pověnovat sám sobě. Pro zpestření v cyklistice jsem využil německých triatlonistů v čele s Andreasem Dreitzem (vítěz Challenge Roth 2019) a Tomem Hugem (vítěz Challenge St.Pölten 2023). Tady jsem rozhodně tahal za slabší špagát a na společné jízdy jen tak nezapomenu. Bylo však opět velmi přínosné vidět, jak trénuje světová špička. Tréninky převážně polarizovaného typu s maximálním důrazem na detaily (timing, výživa, materiál, regenerace, pozitivní naladění a týmový duch). Moje trápení s nimi na kole jim kluci vrátili v bazénu a rázem to bylo 1:1. Je fajn být otevřený spojení různých skupin pro stejný cíl. Motivace byla vždy velká na obou stranách.
Jak jsem již uvedl v úvodu, tréninkový plán měl na starost Čelda a po rychlé aklimatizaci se trénovalo v modu 3+1. 3 dny jsme makali 2-3 fáze denně a 1 den byl volnější. To standardně znamenalo lehčí plavecký trénink a posilovnu. Pro některé to však bylo málo a například Řenčík zvolil zajímavou variantu 21 + 0. V úvodu jsme všichni absolvovali populární FTP test a hned bylo jasno o hlavních tahounech pro cyklistické tréninky. Trénovalo se hodně pospolu, ale byl prostor i pro ukojení individuálních potřeb. Dny rychle utíkaly a zadek bolel více a více. Každý večer se na 10-15 min poschůzovalo. Zhodnotil se den a řekl plán na ten nadcházející. Vyznamenali se šampioni a zbabělci byli kolektivu připomenuti. Nemohly chybět ani 3 vtipy, které pozitivně ukončovaly den.
Celkem jsem odtrénoval nějakých 77 hodin.
13x plavání – 55 km
15x cyklistika – 1 224 km
10x běh – 104 km
4x posilovna – 4 hod
Jedinou vadou na kráse bylo snad jenom spálení mého orlího nosu ze sluníčka a zkolabování Garminů 945 ihned při prvním plaveckém tréninku. To se však rychle vyřešilo a po pár dnech mi Eliška přivezla nový model 965, který mě zachránil od počítání bazénů, odhadování běženého tempa a značně usnadnit intervalové tréninky. Děkuji Jirkovi z prodejny Garmin na Evropské za bleskové vyřízení. Poprvé jsem měl možnost otestovat nejvyšší neopren od značky ZONE3 Vanquish na otevřené vodě. Je pohodlný, nikde nedře a v ramenou dostatečně flexibilní, takže ani po 60minutovém plavání mi ramena neodcházela. Tělo bylo po celou dobu v teplíčku a já nevycházel z vody zmrzlý jak ledňáček.
Nikdo se vážněji nezranil, všichni odjíždíme domů na svých kolech a s typickým cyklistickým opálením na pažích i stehnech. Soustředění to bylo vydařené a opět překonalo moje očekávání. Z ostrova odjíždím příjemně unaven a jsem v rozhodně lepší formě než na začátku února. Těším se na zúročení tréninků na některých z blížících se závodů. Velké díky celé skupině v čele s Čeldou. Jak by řekl klasik Kloky: „Byl to hell, brácho, ale stálo to za to!“
A pak že na Kanárech není BRANÍK! Děkuji Margaret