Soustředění Gran Canaria č.2: Jak spojit příjemné s užitečným

Zimu v ČR mám sice rád, ale co si budeme, pro triatlonistu to není úplně ideální období. Pro tuto sezónu jsem si opět naplánoval velké cíle a k jejich úspěchu povede cesta skrze velice slušný výkon v cyklistice. Trenažer je fajn, ale jízda venku je jiná. V kalendáři jsem měl volno, takže ihned po ukončení VT2 plaveckém kempu v Plzni s Výběrem prchám na Gran Canarii za sluníčkem.

Čekalo na mě 11 celých dní a 2 půldny (20.1. – 1.2.2026). Dost času na odvedení kvalitní práce nejen v základní vytrvalosti. S letenkami mi opět pomohl Oťas z Fly4Sport a nyní mi dokonce dopřál business, takže o pohodlí a dostatek jídla bylo postaráno. Na Kanárech jsem zvolil ověřenou destinaci Maspalomas a resort Vista Flor s polopenzí. Dobrá poloha, cenová dostupnost, super polopenze, na hotelu bazén o délce 33m (lze využít na vyplavání) a náklonnost nejen k důchodcům, ale i sportovcům na kolech. Parťáka jsem nemusel dlouho hledat, protože týmový kolega z TJ Nová Paka Ruda Cogan zde byl již od 10.12.2025. Pouze se přestěhoval a o zábavu bylo postaráno. Oba ostrov známe a perfektně víme, co nám může nabídnout. Stabilně hezké počasí je v lednu prakticky jistotou, což se nedá říci o jihu Španělska nebo Malorce v tuto dobu. Navíc na posledních 5 dní měla přijet i Karča, takže jsem předešel syndromu přetrénování a získal pár plusových rodinných bodů. Teď už jen rozhýbat tělo a doufat, že vydrží zápřah celou dobu…

Hned druhý den jsem si zajistil vstup do 25m bazénu San Fernando. Není to tu úplně jednoduché, protože přímo na bazénu nic nezmůžete, musíte vstupné zakoupit ve vedlejším sportovním centru a nabít čip na vámi požadované množství. Já bral 5 vstupů (1 vstup = 2 eura = za hubičku). Kolo přišlo a cestu přežilo, to už je půlka úspěchu. Běh v teple je vždy příjemnější než aktuálně u nás s kulichem a rukavicemi. Postupně odstupuji od konceptu soustřední s důrazem na  jednu disciplínu. V minulosti jsem jezdil do tepla a primárně polykal velké kilometry na kole nebo na běhu. Plavání bralo příliš mnoho energie a času. Postupně to přehodnocuji a snažím se úsilí rovnoměrněji rozložit mezi všechny 3 disciplíny. Přeci jenom jsem triatlonista a každá disciplína je důležitá. Cesta k úspěchu u mých největších výsledků vedla přes vyrovnané výkony v každé z disciplín. Postupně jsem tedy navyšoval délku i intenzitu a snažil se trénovat všechny 3 disciplíny (po sezóně budeme vědět více). Kdo zná Rudu, tak ví, že je blázen, bordelář, chaotik, mozek mu jede tak rychle, že slova často nestíhají, ale v tréninku je k nezaplacení. Odejde vše dle plánu a standardně si ještě přidá. Celoživotně se drží hesla: „Když po tréninku mohu chodit, byl to měkkej trénink.“Takže to klasicky byla velká jízda od začátku až do konce. Na plavání jsem však byl sám, Ruda si nemohl dovolit uvolnit zatuhlé svaly, to už by asi nevstal. Prakticky vždy jsem měl dráhu sám pro sebe a na své poměry naplaval pěknou kilometráž (31km). Na kole byl Ruda neoddělitelným parťákem až do svého 3denního pracovního odletu do ČR. Zde ho nahradil Michal Kukrle (Elkov Kasper) a Martin Voltr (ATT Investments team). Kdo zná Gran Canarii, tak moc dobře ví, že zde to není o vysoké kilometráži jako například v Polabí nebo na Malorce. Mnoho okruhů zde není a dostat se pod 1 000 výškových metrů je skoro nemožné, ale to se mi přesně hodilo. Síla v kopcích je k nezaplacení. Projel jsem ověřené cesty a znovu objevil i nová zákoutí ostrova. Pravidelně jsem zařazoval i svižnější tréninky (po kterých jsem moc nechodil), ale tělo se adaptovalo. Nakonec na kole padlo1 011km. Na běh jsem byl opět sám, ale to vzhledem ke stále ne 100% zdravotnímu stavu nevadilo. Konečně jsem se zde rozběhal a věřím, že svítá na lepší časy. Intenzity bylo méně, než jsem normálně zvyklý, ale byl jsem rád, že minimálně mohu běžet a nic mě zásadněji nebolí. Zvládl jsem 2 svižnější tréninky a jinak se ploužil v módu základní vytrvalosti. Jsem rád za 78 naběhaných kilometrů. Posilku jsem zde lajdácky plně vynechal, protože prostě nebyla síla a morálka. Zato jsem se snažil pravidelně válcovat, protahovat a masírovat svaly na nohou. I přes všechnu péči jsem byl rád za Karči příjezd 8. den. Konečně přišlo vysvobození z tréninkové rutiny a změna spolubydlícího.

Karča na tomto ostrově nikdy nebyla (zatím jen Lanzarote a Tenerife),a tak měla plný itinerář s místy, která musí navštívit. Já jsem dal den s ní, a potom jeden tréninkový. Dobrý kompromis. Bylo zajímavé jezdit po ostrově autem a zastavovat na místech, okolo kterých standardně jenom proletím na kole. Splnilo se mi přání, že jsme se dostali do hornatého vnitrozemí a prošli část GR 138/139, trailové cesty, která vede skrze oblast zapsanou do seznamu světového dědictví UNESCO. Pro trailové běžce ráj a nádherném prostředí. Rozhodně se sem ještě někdy vrátím a rád ukousnu další části tohoto trailu. Za dva dny, které jsem celé strávil s Karčou jsme zvládli duny v Maspalomas, několik vyhlídek, druhou nejvyšší horu ostrova Pico de las Nieves 1 949 m.n.m., vulkanickou náhorní plošinu Roque Nublo, Barranco de Las Vacas, kterému se díky barvám a vlnitým stěnám často přezdívá „evropský Antelope Canyon“, nejpopulárnější sopečný kráter Caldera de Bandama, trek v deštném pralese u Teroru. Ostrov toho nabízí opravdu spoustu a je zde mnoho míst skrytých běžným turistům. Mohu jenom doporučit v rámci rege dne půjčit auto a některá z nich navštívit. Stojí to za to…

Každá sranda však jednou končí a ani já nezůstal na GC věčně. S čistým svědomím mohu říci, že se soustředění vydařilo a doručilo. Odtrénoval jsem vše potřebné, tělo drželo a už nyní se těším na vedlejší ostrov Lanzarote, kam se s reprezentací přesuneme koncem února. Na mladý jsem si vytvořil dobrý základ a jako vždy to bude férový souboj (teda mimo plavání). Nyní bude prostor pro trochu těch zimních sportů a udržení nabrané výkonnosti. Zpět do zimy.

PS: Protože jsem se nemohl osobně účastnit vyhlášení Sportovce roku Jičínska 2025, tak za mnou Unie sportu Jičínska poslala delegátku Zdeňku Coganovou. Ta mi při závěrečném švihu předa ceny a pogratulovala. Jak by řekl Korďas: "Jičín JEDÉÉÉ!"