Příprava na Swissmana: Počítám s nejlepším, ale jsem připraven na nejhorší
- 3 days ago
- 11 min read
Závod zdaleka není jenom o dni D a hodině H. Příprava trvá měsíce, roky a v některých případech i desítky let. Můj vrchol sezóny Swissman se neodvratně blíží a zítra se postavím na start. Závod se mi čím dál více dostává do hlavy. Závodník nikdy není schopen 100% postihnout všechny faktory, které ovlivňují finální výkon. Je to o preferencích, na co se zaměříme a co upozadíme. Seřadil jsem si svých TOP10 atributů a podělím se o ně s vámi. Každý bude mít dozajista jiné pořadí a třeba ještě nějaké přidá. O vrcholu sezóny je dobré přemýšlet komplexně. Na co kladu v přípravě největší důraz já? Kdo mi pomáhá? Zapomněl jsem na něco?

Seřaďte si schválně svoje priority. Moje jsou uvedeny až na závěr článku. Nyní jsem je seřadil abecedně.
1. Materiál
Asi není horší pocit, než když vás při závodě vaší chybou (nedbalostí) potopí materiál. Proto mám vše vyzkoušené při závodech i v tréninku. Největším strašákem je pro mě cyklistika, proto vždy i při plné funkčnosti dávám kolo do servisu na komplet kontrolu. Další pravidlo je, že při závodě nikdy nic nezkouším a raději nepřemýšlím!
Plavání:
neopren Zone3 Vanquish (pokud by byla voda nečekaně studená, tak beru i Zone3 Thermal Aspire, neoprenové ponožky, rukavice i čepičku)
plavecké brýle Arena Cobra Ultra Swipe Mirror (světlá skla)
Cyklistika:
Trek Emonda na Dura-Ace, kola Bontrager Aeolus RSL 51 a aero nástavce
Rezervní kola Bontrager Aeolus ELITE 35
Wattmetr Garmin Rally RS200
Garmin Edge 840
Silniční tretry Trek RSL s ortopedickými vložkami (rezervní tretry DMT KR1)
Helma Trek Ballista
Brýle Oakley Kato Prizm Black
Oblečení budu volit dle počasí, ale základem budou týmové kousky BikeStrike od Rapha, vše minimálně 2-3x
Běh:
boty Mizuno Hyperwarp Elite, na přezutí první generaci modelu Mizuno Rebellion a Mizuno Neo Accera
běžecké ponožky Cep Ultralight 4.0
běžecká vesta Instinct Evolution 7l
Garmin Forerunner 965 s hrudním pásem Garmin HRM PRO Tri
Brýle Oakley Radar ER Path Prizm Snow
Ostatní:
triatlonová kombinéza Zone3 Lava Long Distance Full Zip Aero Suit
2. Motivace
Proč dělám to, co dělám a neinvestuji energii do něčeho jiného? Jaký je můj vnitřní hnací motor, který mě nutí ráno vstát a ještě za tmy skákat do studeného bazénu, vyjet na kole do deště nebo jít ve 30°C běhat na rozpálený asfalt? Jaký je vlastně cíl a smysl toho všeho? Každý bude mít jinou odpověď a neexistuje jenom jedna správná. Já již nyní vím, že po Swismannovi se objeví další výzva, po ni další a pak zase další. Kdy tomu bude konec? Odpověď je prostá, až mě to přestane bavit nebo objevím něco důležitějšího a smysluplnějšího. Zatím si užívám každý trénink, soustředění nebo závod. Rád poměřuji svoje síly na různých tratích i odvětvích triatlonu s lepšími závodníky. Když závodím, tak jsem to prostě já!
Nepodceňujte motivaci a objevte svoji hnací sílu. Krátkodobé cíle fungují, ale pokud se chcete triatlonu věnovat dlouhodobě, tak musíte znát důvod…
3. Psychika
O extrémních závodech se říká, že jsou z 90 % o hlavě. Co těch zbylých 10 %? To je taky hlava. Je pravda, že pokud si nevěříte, závod vás zlomí nebo už prostě nechcete, tak nikdy nepodáte plnohodnotný výkon. Moje víra je podložena hodinami tréninků a průběžnými závody, které mě utvrzují ve správném směru. 95 % všech napsaných tréninků od trenéra absolvuji a nikdy, i když to nejde, tak to nevzdávám. Zpomalím, prodloužím pauzy nebo jinak upravím, ale trénink absolvuji. Držím se pravidla, že pokud jednou vzdáš, budeš vzdávat stále snadněji, a to se projeví i v závodě. Jedinou výjimkou jsou zdravotní omezení nebo úplná prázdnota těla. Osobně jsem s psychikou nikdy neměl moc velký problém. Ono když už více jak 20 let trénujete společně s Rudou Coganem, tak se prostě zocelíte. Jsou však závodníci s velkými výkyvy a zde není ostuda spojit síly s některým z psycho specialistů.
Rudolf Cogan a jeho pohled na základní psychologické aspekty extrémního triatlonu:
„95 % účastníků tzv. extrémních triatlonů řeší jenom sebe, a s ostatními účastníky nesoutěží. Mají silnou vnitřní motivaci; pořadí, výsledek není hlavním cílem, důležitější bývá dokončení, naplnění nebo překonání vlastních subjektivních limitů.
Čím nižší výkonnost a zkušenosti závodník má, tím je závod náročnější, bolestivější a vyžaduje řešení řady krizí a neobvyklých situací. Takovým přináší největší osobní růst.
Jiná je situace u trénovaných jedinců, pro ně je to především o řešení vnějších okolností, zejména počasí, trasy a organizaci podpory. Na závody se obvykle dlouhodobě připravují na denní bázi, a všechny možné situace mají předem promyšleny. Utrpení mají naplánováno, a nijak je netraumatizuje, resp. nastane-li, jsou spokojeni, neboť teprve využívají svůj potenciál.
Pro nejlepší je to triatlon jako každý jiný, jenom dlouhý, jenž probíhá v režimu aerobní vytrvalosti, jakékoli tempové výchylky směrem k anaerobnímu režimu jsou velkou chybou. Závodník musí pečlivě pokrývat energetický výdaj, bez emocí uvažovat v řádu hodin. Teprve v poslední hodině, maximálně dvou může sportovec řešit soutěžení s ostatními účastníky.“
4. Regenerace
Jestli něco triatlonisté podceňují, tak je to právě regenerace. Všichni se honíme za kilometry a odtrénovanými hodinami, ale pokud tréninky nejsme schopni uregenerovat, tak to nedává smysl. V náctiletých časech jsem to měl samozřejmě na háku a byl jsem nesmrtelný. To jsem stále, ale o tělo se již postupně začínám lépe starat a ono mi to vrací. Můžeš mít nejlepšího trenéra na světě, nejlepší materiál, nejlepší zázemí i finanční nezávislost, ale pokud jsi zraněný, tak ti to je všechno na dvě věci. Bez zdraví není možné podávat kvalitní výkony a postupně se vytratí i potřebná motivace k tréninku. Všichni asi dobře známe, jak jsme rozmrzelí, když nás něco bolí. Základem úspěchu je prevence zranění, nikoliv jeho řešení.
Po každém plaveckém tréninku skočím na jedno kolečko do páry. 1x za 14 dní jsem chodil na masáž, ale bohužel můj masér již šel do důchodu a nyní marně hledám někoho šikovného v okolí Jičína. Takže jsem masáže nahradil automasážemi, regeneračními nohavicemi Reboots, vířivkou nebo saunou s klukama. Po těžším tréninku se protáhnu nebo poválcuji. Denně se snažím naspat minimálně 8 hodin. V tom pravidelně i krátký šlofík po obědě. Jím tak, abych neměl hlad a v rámci možností pestře (žena by rozhodně nesouhlasila). Pokud mě začne něco bolet, tak jsem schopen v brzké fázi odhalit příčinu a zamezit rozjetí problému. Když je nejhůř, tak mám telefon plný šikovných fyzio, kteří rychle pomohou. Ozdravně působí i víkendové túry, skialpy nebo běžky s Karčou. No a nesmím zapomenout ani na odborné schůze s kamarády v Jičíně u kulatého stolu. Vždy samozřejmě spojené s dobrým jídlem, pivkem a řešením pro mě absolutně nevšedních problémů (děti, zamračená žena, blbej šéf, pleš, nadváha, atd.). Zde jsem schopen vypnout a uvědomím si, jak mám vlastně krásný život bez starostí.
5. Soupeři
Před každým důležitým závodem si kompletně prostuduji celé startovní pole. Nyní to bylo konkrétně okolo 250 mužů, baby jsem rovnou vyškrtával, tak snad jsem neudělal chybu. Projel jsem si každého databází závodů ITU, Ironman, Challenge, T100, Xterra i eXtrémními triatlony. U každého si poznamenal jeho nejlepší výkony a speciálně se zaměřil na závodníky podobné výkonnosti jako já nebo spadající do kategorie PRO. Celkem jsem našel 8 závodníků, na které si budu muset dát pozor. Nicméně já i můj tým známe jejich silné a slabé stránky.
Můžeme s tím pracovat a máme o jeden trumf v rukávu více.
Patrick Roos (GER) – IM Barcelona 2021 8:31hod a IM 70.3 Luxembourg 2021 3:47hod
Roman Gutt (GER) – 5.místo Swissman 2025, 13.místo ICON 2025
Mauricio Méndez (MEX) – IM Tulsa 2021 8:04hod a IM 70.3 Cozumel 2016 3:43hod
Patrik Ericsson (SWE) – 2007-2016 profesionální cyklista, 1.místo Winterman 2025, 2.místo Swissman 2024 i 2023
Antonin Costa (SUI) – 6.místo Swissman 2025
Arnaud Margot (SUI) – IM Switzerland 2021 8:18hod a IM 70.3 Switzerland 4:03hod, IM Hawaii 2018 8:52hod
Christian Rutschmann (SUI) – 5.místo ICON 2023
Urs Müller (SUI) – IM Italy 2017 8:45hod a IM 70.3 Dubai 70.3 4:04hod
6. Support
Velkým rozdílem eXtrémních triatlonů oproti klasickým dlouhým je povinnost supportu. Bez supportu zde závodník doslova nedorazí do cíle, protože je na poslední desítky kilometrů běhu povinný a musí s vámi závod absolvovat. Oprávněně někdo považuje tuto složku za nejdůležitější.
Z mého pohledu není fyzická připravenost rozhodující (hodí se), ale musíme být na stejné notě, mít společné zážitky a vzájemné pochopení. Každý můj support byl především dobrý kamarád. Letos padl Černý Petr na Čeldu a i díky němu se na závod ještě více těším. V mých očích je stále lepší triatlonista než já, i když věk ani on nezastaví. Neznám moc lidí, kteří by znali lépe triatlonové prostředí, již několikrát se osvědčil jako zdatný mechanik kol, poslední by v seriálu F1 za volantem rozhodně nebyl, není to náročný strávník, spát prakticky nemusí a doufám, že jeho klid bude nakažlivý i na mě. Navíc v nejhorším případě předám svoje startovní číslo jemu a i tak máme slušnou šanci na bednu. Nemůže chybět ani Karča, která bude pro vás v průběhu závodu vysílat aktuální informace z trati na můj IG účet. Čelda řídí auto, ale Karča zjišťuje aktuální informace o soupeřích (přede mnou i za mnou) a pravidelně mě informuje. Díky povinnosti s sebou mít telefon se mi všechny zprávy propisují přímo na Garmin Edge, takže jsem neustále v obraze. Dále připravuje všechno jídlo i oblečení dle potřeby, povzbuzuje a vždy je fajn vidět na trati známé tváře mluvící stejnou řečí. Vyhrát tento závod je můj cíl, ale cesta do cíle bude společná. Kdyby mi někdo nabídl jako supporta Kristiana Blummenfelta, tak bych odmítl. Nejsem si jist, že by se mnou před závodem chtěl koukat na Ramba II. a v cíli dal pár jedniček. Rozhodně neudělá ani tak lahodné předzávodní palačinky jako Karča, takže já mám o svém týmu pro Swismanna 2026 jasno!
Jak se ke své premiérové pozici supportu staví Jan Čelůstka:
"Vzhledem k tomu, že jdu jako support při extrémním triatlonu poprvé, tak se vyjádřím jen konkrétně ke Swissmanovi. A možná po závodě změním názor a vše popřu.
Souky je zkušený mazák a závod by zvládl i sám. Ale doprovod je zde povinný a kromě závěrečného běhu je potřeba, aby pobral např. všechny věci po závodníkovi v depu. Tady je to o to složitější, že start a cíl jsou od sebe 200 km. Mým úkolem tak bude mu závod maximálně „ulehčit“ psychickou podporou (na všech trénincích jsem ho tedy nechal vyhrát) a zajistit komfort v občerstvování, vybavení – oblečení, případě defektu a třeba hlášení rozestupů. V dnešní době frčí sociální sítě, ale na to bude naštěstí v týmu Karča a mé nedovednosti s telefonem a mikrofonem nebudou potřeba :-D. Pokud tedy umíte řídit auto, namíchat ionťák, podat párek v rohlíku či gel, vylézt závěrečných 10 km pod Eiger a spočítat, že má náskok 30min na druhého, tak se vůbec nebojte a roli supportu vemte."
7. Trénink
Od roku 2004 jsem začal se systematickým tréninkem na triatlon a za ty roky jsem byl veden hned několika trenéry. Každý byl silnou osobností a předal mi zkušenosti, které stále aplikuji. Od roku 2017 jsem pod křídly Zbyška Zemana a stále nám to klape. Oba máme druhého načteného a víme, co si můžeme dovolit. Možná je to troufalé tvrzení, ale pocitově se stále zlepšuji a zatím nenastal výkonností pokles. Uvidíme, jak dlouho to ještě udržíme… S postupem času jsem zjistil, že nejdůležitější je v tréninku konzistence. Jakýkoliv výpadek je krok zpět. Minimálně v mém případě je nejlepším stavebním kamenem základní vytrvalost (intenzita pod AEP), ve které trávím okolo 80-90 % času ze všech tréninků. Zbytek jsou intenzivní profuky v nadzávodním tempu. Dostat tělo do vyšších obrátek a zapracovat na rozdílné technice pohybu. Stále věřím tomu, že ve skupině je síla. Proto jsem rád za ranní společné plavecké tréninky s klukama v Jičíně. Na kolo pravidelně spojuji síly s cyklisty našeho kraje, ale největším držákem je Ruda. Pro běh často využívám švagra, skupinku orientačních běžců, Poko running team nebo kamarády alkoholiky. Díky četným reprezentačním soustředěním mám i zde o kvalitní partnery postaráno a večer spinkám jako nemluvně.
Pro eXtrémní triatlony jsem v plavání prakticky nic nezměnil a zastabilizoval jsem se na 3-4 trénincích týdně. V cyklistice jsou u mě nejvíce znát najeté kilometry, když máte za celý rok 5 000 km, tak z toho mnoho neuvaříte. Já jsem od prosince najel necelých 8 000 km a cítím se rozhodně lépe než loni. Dobře mi funguje 1x týdně zařadit delší kolo 4-6 hodin v kopcovitějším terénu. Běžecky mám 1x týdně krátké intenzivní úseky na stadionu, 1x tempový běh, 1x long run nad 90 min a zbytek jsou jenom šoupačky v modu ZV. Velice rád vyrážím do zvlněného a měkkého terénu Prachovských skal. Měsíčně to průměrně vychází na 50 km plavání – 1 200 km cyklistiky – 300 km běhu. Uvidíme, zda to bude stačit…
Můj trenér Zbyšek Zeman hodnotí cestu od Iconu 2025 po Swissmana 2026:
„Na závod tohoto typu se připravujete bez frází celý život... Často bývá vyústěním vašich celoživotních tužeb nebo se vyvíjejících…
Od dětského sportování k OH triatlonu, k Havajskému / SP na středních tratích. To vše Petr zvládl a stále hledá nové výzvy. Extrémní IM nejsou pro všechny...
Petr má v sobě neutuchající zdroj energie podpořený skvělým 6válcem 3litrem a životní číslo 7. Příprava začala vlastně již úspěšným IM Livigno. Úspěch dává křídla. Jaký byl recept?
1. Překvapivě v posledních letech nárůst intenzity tréninků směrem OH TT / atletika 3-10 km / cyklistické závody všeho druhu / plavání IT.
2. Vše je nutné dobře namíchat, aby z toho nebylo jako když „Pejsek s kočičkou vařili dortík“.
3, A pak se potřebujete potkat s takovým tréninkovým Rambem, pro kterého jsou neomezené meze poznání sama sebe jenom začátkem cesty, kterou zná jen Petr.
Bylo a je mi ctí!!
8. Výživa
I na mě dolehl tlak současnosti a začal jsem více přemýšlet o množství přijatých sacharidů nejen při závodě, ale i při tréninku. Snažím se celkově více jist v průběhu zátěže, a tím urychlit následnou regeneraci. V závodě však nic neriskuji. Na cyklistice budu věřit ověřené kombinaci každých 30 minut toast se šunkou a sýrem (cca 25 g sacharidů) nebo jedna Hello přesnídávka (20 g sacharidů). V pití mám kombo PowerDrinku od Inkosporu, maltocextrinu a fruktózy. Na 0,5 litru to dělá 90 g sacharidů. Za hodinu tedy držím něco okolo 135 g sacharidů. Na běhu již jedu jenom gelovou stravu, kdy každých 20-25 minut do sebe dostanu jeden gel od Inkosporu (27 g sacharidů) + pravidelně doplňuji energii i ionťákem a colou. Samozřejmě do toho auto narvaný snickerskama, sojovými suky, palačinkami a jedničkou pro případ největší nouze. Novinkou bude pouze předstartovní snídaně, kdy tři míchaná vajíčka měním za pelupovou kaši s trochou proteinu a banánem. Vše zajím chutným toastem s marmeládou a doufám, že budu dobrej.
Pohled na výživu mojí svěřenkyně a nutriční terapeutky Andrey Mokrejšové:
„Při eXtrémních triatlonech není výživa jen palivo pro vyšší výkon, ale často jedna z věcí, která rozhoduje o tom, jestli se vůbec dostanete do cíle. Energie, tekutiny i minerální látky postupně ubývají, a když jejich příjem podceníte, tělo vám to dřív nebo později vrátí. Pokud se budete spoléhat jen na pocity hladu a žízně, pravděpodobně to nebude stačit a výkonnost půjde rychle dolů. Proto je důležité energii průběžně doplňovat a pravidelně pít. Svou nutriční strategii byste si ale měli vyzkoušet už v tréninku, protože na papíře může vypadat perfektně, ale pokud na ni vaše trávení nebude zvyklé, může se závod rychle změnit v boj o nejbližší toaletu nebo aspoň křovíčko. Energie je při dlouhých závodech klíčová, ale pokud nejste zvyklí na vysoké dávky sacharidů, je lepší začít opatrněji a držet se toho, co máte ověřené.“
9. Zázemí
Většina z nás dělí čas mezi trénink na triatlon, práci, rodinu a kamarády. Každý máme jiný poměr dle svých priorit a možností. Pokud doma nemáte klid, tak velice pravděpodobně vaše hlava v závodě nepřepne a tělo nepodá požadovaný výkon. Doma prostě musí být klid a dobrá atmosféra. Proto jsou potřeba i lehké kompromisy ze stran nás sobců. Jsem rád, že s celou rodinou máme super vztahy a každý kdykoliv druhému rád pomůže. Pravidelně se vídáme a podporujeme. Do zázemí bych zařadil i práci, která nám zajišťuje finance na naši triatlonovou neřest. Práci jsem si již od studia na vysoké škole volil tak, abych byl sám pánem svého času a mohl si doplánovat dle sebe. Má to své výhody i nevýhody, ale já jsem spokojen. Tréninkové podmínky po přestěhování do Jičína mám takřka ideální. Karča sice tvrdí, že je v Jičíně jenom na přechodnou dobu, ale mám v ní nejstabilnějšího parťáka. Poctivě objíždí všechny závody se mnou. Někdy nahoře, jindy dole, ale vždycky spolu.
Jak to vidí přítelkyně Karina Vítková:
"Stojíme před vrcholem naší 9. společné sezóny. Pocity jsou jako vždy obousečné. Těšení se do nové destinace, nervozita, obavy, ale stále převažuje hrdost, pýcha a obdiv nad Petrovými výkony. Nepotkala jsem za celý svůj život nikoho, kdo by trpěl radši. Triatlon je součást našeho života a doufám, že zůstane ještě dlouho, přeci jen jeden #karčatag týdně je tak akorát :D."
10. Znalosti trati
Znalost trati je důležitá v každém závodě, ale v případě eXtrémních triatlonů, je opravdu velkou výhodou. Rozložení sil v nejnáročnějších pasážích, najeté zatáčky v technických sjezdech, předpřipravení logistiky zastávek, podklad na kole i běhu, možnosti přírodního občerstvení nebo chaty pro případné odskočení. Swismann 2026 je mým letošním vrcholem, a proto jsem společně s Čeldou vyrazil 27. 4. – 1. 5. 2026 přímo na trať. Zaplavali jsme si v jezeře Lago Maggiore. Projeli jsme úvodních 90 km a závěrečných 40 km cyklistiky (střed byl bohužel zasněžený a skialpy jsme s sebou neměli). Nadvakrát proběhli prakticky celou trať závěrečného maratonu bez posledních 1 500 m. Díky tomu jsem měl ještě 1,5 měsíce čas na finální přípravu dle specifických potřeb závodu. Věděl jsem, že bude dobré vyzkoušet plavání v neoprenu s bójkou, jaké oblečení zvolím na závod, jak prudké kopce potřebuji jezdit na kole, v jakých botách i terénu poběžím, jak těžká bude vesta s povinným vybavením na běh, atd.
Toto je moje pořadí priorit:
Motivace
Zázemí
Trénink
Materiál
Regenerace
Výživa
Support
Psychika
Znalost trati
Soupeři

Zítra v sobotu 20. 6. 2026 s odbitím 5:00 startuje Swissman 2026, tak sledujte a fanděte. Já jsem ready, uvidíme co soupeři...




















































Comments