top of page

MČR v aquatlonu: Plaváním se závod nevyhrává, ale můžeš zde závod prohrát

Sezóna se nám pomalu rozjíždí a jak jinak otestovat formu než ostrým startem. V termínovce bylo hned několik běžeckých a cyklistických závodů. Já jsem však triatlonista, a když jsem zjistil, že se koná MČR v aquatlonu, tak jsem měl rozhodnuto. Praha navíc není od Jičína daleko, takže pohodys. Naposledy jsem v tomto sportu startoval v roce 2003 (což už chvíle je) na Máchově jezeře a byl to můj úplně první atlonový start.

Proč zrovna aquatlon? Chtěl jsem vylepšit osobák na 400VZ a poměřit síly s mladejma, který považuji za aktuální špičku v krátkém triatlonu.


Ráno se rychle podobalím a společně s Karčou hodíme nezvykle jenom jednu tašku do auta. Chvíli po 9. jsme na Praze 11 v plaveckém bazénu Jedenáctka. Proběhne klasická registrace (dostanu číslo a čip na běh) a jdeme rovnou na bazén. Zde je hromada lidí a postupně se schyluje ke startu dětských kategorií. Po dlouhé zimě je opět příjemné vidět Frantu, Patyho, Rudu, Zikyho, Radima, Křižáka, Filipa, Plojhyho, mládežníky ze soustředění v Chorvatsku a všechny „bafuňáře“. S každým prohodím pár slov a ujistím se, že jsem na správné akci. Zástupkyně dámského pohlaví záměrně vynechávám, protože články čte i moje žena… Vzhledem k nečekaně velké účasti se vše již od začátku zpožďuje a harmonogram nabírá skluz. Volný čas trávím mimo dav nahoře na balkónu v hluboké meditaci a pozici ležmo. Po ukončení dětských závodů je prostor pro rozplavání na hlavní závod, které bylo bohužel zkráceno na 15minut a při 123 závodnících a 5 drahách nastává zajímavá situace. 123:5=24,6 člověka na jednu dráhu. V reálu nás bylo na dráze 15-20, takže super. Po 300m vylézám z vody a čekám 13 rozplaveb (cca 2 hodiny) než na mě přijde řada. Celkem bylo 15 rozplaveb + 1 bonusová pro opozdilce.

Plavání – Osobní rekord na 400VZ mám 4:44,14min z roku 2020, takže jsem nemohl mít jiný cíl než prolomit hranici 4:40min. Byl jsem v druhé nejrychlejší rozplavbě s klukama, kteří chtěli plavat podobně rychle (Martin Kozojed, David Korous a Vojta Horák), takže to vypadalo nadějně. V poslední době se mi plavalo dobře a rozhodně jsem se při trénincích nešetřil. Při startovním skoku mi nespadly brýle, takže první kámen ze srdce pryč. Společník na dráze Vojta se mi hned od začátku začal vzdalovat, ale já držel tempo s táborskými a věřil jejich odhadu. Plavalo se mi relativně dobře, a proto jsem začal mít obavu o tempo. V běhu jsem přeci jenom více doma a tempo jsem schopen lépe odhadnout. Držím krok se skupinou a doufám. V průběhu bazénu jsem se dostal o půl tempa před Martina. Po obrátce jsem vždy půltempo ztratil a měl opět co sjíždět. Metry naskakovaly a cíl se postupně blížil. Nic závratného se nedělo. Vojta v mojí dráze odjel a já stále plaval bok po boku s Davidem a Martinem. Na posledních 50m mi Karča ručníkem signalizuje, že již jedu poslední 2 bazény, ale nečekaně jsem to i já dobře spočítal. Nakonec jsme všichni dohmátli v rozmezí půl vteřiny. Čas se u mě zastavil na 4:46,70min a připsal jsem si tak 18. průběžné místo. Částečné zklamání :-(. Michala Řeháčka, který dlouhodobě pracuje na mé plavecké formě (včetně Čeldy a Honzi Kubeše, kteří se o mě starali na soustředění v Chorvatsku) jsem rozhodně také nepotěšil. Můj pocit, že jsme závod rozjeli až moc rozvážně, byl správný. Toto je prostě moje aktuální forma, ale ještě byl před námi běh. Zde se budou rozdávat konečné karty.

Po dokončení všech rozplaveb (13:45) následovalo zběsilé převlečení do běžeckého a úprk na rozpravu pro druhou část dnešního závodu, která měla proběhnout ve 14:00 v prostoru cíle závodu. Počasí se bohužel oproti dopoledni diametrálně změnilo a předpověď výjimečně měla pravdu. Déšť :-(. Z bazénu se všichni závodníci včetně dětí vyřítí ven a zjišťujeme, že se teprve chystá časomíra a dolaďují poslední nezbytnosti ohledně závodu. Co sakra dělali poslední 4 hodiny, když jsme všichni byli na bazénu??? Nikdo nic neví a rozprava se posouvá. Míst na schování před deštěm není mnoho. Všechny přístřešky jsou přeplněny závodníky a týmové stany praskají ve švech. Já se snažím udržet v teple, a tak pravidelně vybíhám na klus do deště, kde se snažím udržet provozní teplotu. Naštěstí není zas taková zima, ale 10°C není úplně topových. Auto máme zaparkované u bazénu, ale nikdo neví, kdy to vypukne, takže se stále držím v hlavním prostoru. Toto nikdo nečekal... Dobře to ohodnotil závodící svěřenec ze Slovenska Rado, který konstatoval: „Toto by sa na Slovensku nestalo! Proč, u vás neprší? Nie, u nás aquatlony nemame :-).“ Nakonec vše s cca hodinovým zpožděním začalo fungovat a na trať se v dešti vypouštějí ti nejmenší závodníci. Po další hodině se dočká i hlavní kategorie závodu a okolo 15:45 se začínáme štosovat do koridorů dle našich plaveckých časů. Vybíhalo se jako v případě biatlonové stíhačky. Nejrychlejší plavec běžel první a ostatní za ním dle jejich časové ztráty. Trochu jsem zaskočen, když se přede mě staví i Michaela Štěrbová a Dana Přikrylová, ale to je život. V první zatáčce dostanou loket do jater a příště raději poplavou pomaleji ;-).

Běh – Běh je rozdělen do 4 okruhů po cca 1,3 km s minimálním převýšením. Střídá se asfalt, šotolinové cesty plné kaluží, tráva a kostky. Na trati je relativně hodně ostrých zatáček a otoček, takže tempo nebude nijak převratné, ale intervaloví běžci si přijdou na své. Pro diváky atraktivní trať, já z toho zas tak velkou radost nemám, ale pravidelněji uvidím Karču, takže budu dostávat aktuální informace prakticky každé 3 minuty. Díky svému plaveckému času vybíhám za hlavními favority se ztrátou okolo 20-25 vteřin. Mojí jedinou šancí je, že kluci budou hodně taktizovat a já se k nim přiblížím na dostřel. To se bohužel nestalo L. Na 5km trati není moc na co čekat, a tak za to hned od začátku beru. Tělo je kvalitně promrzlé, a tak se potřebuji zahřát. Během prvního běžeckého okruhu zjistím aktuální stav trati a předběhnu nejvíce závodníků (cca 8). Zároveň spojím síly s Kubou Homolou, který se na mě dotáhl. Běží svižně, takže aktuálně značka ideál. V závěru druhého okruhu stále běžíme spolu, ale na rozdíl od Kuby se mi již moc dobře neběží. V hlavě se uklidňuji tím, že jsme právě předběhli mého svěřence Filipa, který je s Kubou v kategorii, a tak mu nebudu tahat, ale cítím, že problém je jinde. Na úvod třetího okruhu se mi Kuba opravdu začíná konstantním tempem vzdalovat. Rozestup na čelní pětičlennou skupinku (Filip Václavík, Radim Grebík, Tomáš Zikmund, Šimon Koblížek a Jakub Marek) se snižuje, ale v rozmezí 2-3 vteřin na okruh. Což rozhodně stačit nebude. V závěru třetího okruhu se dostávám před Tomáše Kříže a stabilizuji se na průběžném 7.místě. Posledním okruhem již proletím s lehkou rezervou. Na fantasticky běžícího Kubu nemám, čelní pětka je daleko a za mnou je již dostatečná díra. Konečně si tedy mohu trochu povolit a užít spousty fanoušků po trati, teplo, které je aktuálně v celém těle a laktát, který činí nohy 2x těžšími, než v reálu jsou. Vedoucí pětka se začne trhat na posledních 500m před cílem a nejvíce sil pošetřil Šimon, který se evidentně poučil z Příbrami a porazil Tomáše. Třetí místo bral Radim. Já dobíhám do cíle se zásekem necelé 1 minuty na nejlepšího a patří mi celkové 7.místo.

Co dodat? Očekával jsem více, ale pokud podám standardní výkon, tak prostě na tyhle střelce mít nemohu. Bylo super se opět se všemi vidět, společně si zazávodit a otestovat formu. Důležité závody teprve přijdou, a tak hlavu vzhůru. Naštěstí alespoň v běhu jsem žádné dívce časově nepodlehl a v kategorii 30-39 let beru zlato. Ještě však nejsem tak starý, abych si hrál na age-group! Byl jsem trochu zaskočen celou organizací, která moc vyladěná nebyla a nepočítala s variantou deště. Hodně prodlev, chaosu a nestíhání harmonogramu. Stane se… V každém případě mám od aquatlonů na dalších 19 let klid. Celý den pryč a jen 20minut srandy mi za to nestojí :-). Velkou radost mi udělal Filip Nýdrle, který bral v kategorii dorostu 3.místo. I když se to nemusí zdát, tak podal na své poměry výborný běžecký výkon a těším se na kompletní triatlon v jeho podání. Dále se za TJ Nová Paka na start postavila i Maruška Karbanová, která obsadila 4.místo v kategorii staršího dorostu a Justýně Suchardové patřilo 8.místo v žačkách 8-9 let. Svěřenci Rado Demeter a Honza Berka se poprvé ostře střetli a dnes z toho vyšel vítězně o 9vteřin Rado.

Další ostrou zastávkou bude Challenge Riccione.

bottom of page