Dost bylo plavání a běhání. Nadešel čas pohnout s cyklistikou! Mekka cyklistiky je Malorka a tak jsem nemohl zavítat jinam. Přes Oťase z Fly4Sport rychle zakupuji letenky i ubytování. V diáři si zaškrtnu 10.-20.3. s popiskem HOLIDAY MALLORCA. Zruším všechny naplánované události a rozhodím sítě, zda-li se někdo nepřidá. Nakonec chytím velkou rybu v podobě člověka, který mě před 18 lety přivedl k triatlonu a svým způsobem při mně i celou dobu stojí: „Rudolf Cogan!“.
Zvolili jsme nejvíce klasickou a léty ověřenou destinaci El Arenal hned vedle Palmy a hotel Playa de Golf. Proč právě Arenal a ne triatlonově v poslední době více oblíbená Pollenca nebo Alcudia? Z letiště jste za 10min a 5€ u hotelu, takže neztrácíte cenný čas cestováním. Do hor cca 60min poklidné jízdy na rozjetí s pestrým množstvím kopců. Roviny začínají hned za barákem. Pro běh promenáda nebo nedaleké traily podél pobřeží. V případě jednotlivce prázdný bazén za hubičku. Výrazně větší množství cyklistů, takže pokud nechceš jet sám, stačí počkat na balík a jedeš. V neposlední řadě výrazně větší množství barů, což se také může hodit… Já mám jasno :-). Příjemným překvapením bylo, když na letišti zjistím, že se mnou letí i dva týmoví kolegové a kamarádi z YOGI racing team Ostrava. Bratrské duo Svobodových. Již samotná cesta letadlem byla velkým zážitkem, a pokud si někdo myslí, že Ruda rozhodně nepochází z naší planety, tak Jenda bude pravděpodobně z jiné galaxie. Přilétáme až po 21 hodině, takže se už toho moc nestihlo, ale hned druhý den jsme v 10:00 vzorně nastoupeni u Balearu č. 9 a vyhlížíme skupinu závodníků. Nikdo zde však není a tak ve třech (já, Jenda a Ruda) vyjíždíme směr našemu prvnímu švihu do rovin. Po necelých 10 minutách nás předjíždí početná skupina Alltraining a tak není co řešit. Schováme se na konec a užíváme si rychlou jízdu v balíku bez většího úsilí. Kluci pokračují na Formentor a to se mi hned první den nechce absolvovat (cca 210km okruh), takže se po 70km společně s Jendou odpojuji. Ruda nezklamal a podržel skupinu na celý okruh. Základní pravidlo, hlavně to první den nepřestřelit, dodržel parádně!
Shledání s Jeníkem na letišti. Špatně jsme si nežili (nežrali). Klasická vesnička na Malorce.
Hlavním cílem tohoto soustředění bylo najezdit kilometry na kole v rytmu základní vytrvalosti, osedět zadek a opálit rukávky/nohavičky. Mimo poslední bod se vše podařilo. Počasí bohužel po celou dobu pobytu moc nepřálo a březnovou Malorku jsem si představoval trochu jinak. 3 dny z celkových 10 nepršelo. Naštěstí se vždy dalo vyjet a jednalo se spíše o přeháňky. Stále zatažená obloha, teploty okolo 10-15°C a častý vítr. Značka ideál!
Počasí přálo. Maják Soller se nemohl vynechat. Kafe, pivo a kola, léty ověřená kombinace.
Hned po prvním dni jsem se spojil s Vojtou Beranem z Alltraining.cz a domluvil se na možnosti absolvovat společné cyklo tréninky s jeho skupinou. Což bylo přínosné a vážím si této možnosti. Po rovině jsme se rychle přesouvali a do kopce si jel každý za své. Hodiny strávené na kole se zpříjemnili pokecem s novými cyklisty a opět jsem si rozšířil obzory. První část pobytu byla věnována spíše rovinám a v druhé půlce se již zavítalo do kopců. Doplňkově jsem vždy chodil běhat i plavat. Dle mé zkušenosti nedává smysl jet do tepla a trénovat všechny tři disciplíny intenzivně. Já jsem se zaměřil na kolo a ostatní po dobu 10 dní upozadil. Až sezóna však ukáže, zda-li to bylo správné rozhodnutí.
Start ranního tréninku pravidelně v 10:00. Došlo i na legendární Sa Calobru. Vydýchání na kopci s Alltraining.
Kilometry naskakovaly, počasí se nelepšilo a všech se nás drželo počáteční nachlazení, kterého jsme se až do konce nezbavili. To byl trochu limit pro plavání, protože jsem se s tím bál skočit do vody, aby se můj zdravotní stav nezhoršil a nevyřadil mě na více dní z provozu. V tréninku kola a běhu to však výrazněji neomezovalo. Nakonec jsem naplaval 8,5km, najezdil 1 144km a naběhal 82km. V polovině pobytu jsem vyměnil spolubydlícího Rudu za Karču, která přijela poznávat místní hory a parky. Dobře, že měla kufr plný letního oblečení a opalovacích krémů… Hlavní změnou byla večerní filmová korekce, zákaz prdění a tím pádem i změna odéru našeho pokoje.
Já ráno na kolo a žena do terénu. Prozkoumávání nových trailů. Závěrečný den jsme se svezli spolu.
Vše se nakonec vydařilo a já bez větších obtíží odtrénoval důmyslný plán od Zbyška Zemana. Materiál i tělo podrželo. S Jendou jsem opět zažil hned několik nepublikovatelných zážitků. Palačinky ke snídani již opět chvíli nemusím ani vidět a nějaký ten San Miguel, tam také padnul. Mohu být spokojen a před ostrým vstupem do sezóny plánuji ještě jedno teplo, kde se půjde již více do intenzity. Nyní zase poladit moji plaveckou a běžeckou formu v domácích podmínkách.