Ve čtvrtek mi píše Honza Skrbek, zda vím o akci s názvem Iron Dráb? Odpovídám, že ne a hned se koukám na odkaz. Zjistím, že se jedná o modifikovaný duatlon (pouze běh a kolo) v Drábských světničkách. O víkendu jsem závodit chtěl, takže se hned spojuji s hlavním pořadatelem celé akce Kubou Čečelským a domlouvám možnosti svého startu. Nejprve dostávám podmínku dorazit na kole bez nášlapných pedálů, odpružené vidlice a v nezávodním oblečení. Naštěstí se spokojil jenom s nezávodním oblečením a já se tak v sobotu mohl premiérově postavit na start tohoto podniku.
Závodilo se na netradičních tratích 5km trailový běh a 18km poctivé MTB. Start závodu byl vypsán na 11:00, takže jsem se mohl poklidně vyspat a poté jsme společně s Karčou vyrazili do míst dění závodu. Zde proběhla blesková registrace, projetí si úvodu a závěru cyklistiky, uložení kola do depa na louku a poslechnutí rychlorozpravy. Následně se všichni přemísťujeme na start celého závodu.
Těsně před startem závodu
Lehce po 11. hodině na trať vybíhá 24 mužů a 4 ženy. První km je po rovině, takže se skupinka zas tak nenatáhla. Následující 4km jsou však opravdovou prověrkou našich běžeckých schopností. Lesní cesty ve strmých svazích střídají schody a následně seběhy po úzkých cestách s kořeny. I když se mi z počátku neběží nejlépe, tak v druhé polovině se začínám značně vzdalovat svým pronásledovatelům a navyšuji náskok. Nikdy jsem zde neběžel, takže orientace je složitější, ale díky perfektnímu značení nemám problém. Při vběhu do vesničky Dneboh již vím, že minimálně zaznamenám nejrychlejší čas dne.
1.depo
Rychle přezouvám boty, vyměním čelenku za helmu a se svým kolem vybíhám z depa. Soupeři stále v nedohlednu, takže tuším, že můj náskok bude okolo 2 minut.
Jedna z překážek
Cyklistickou trať jsem si projel na mapě, ale tím to skončilo. První 2km byly stejné jako v případě běhu, ale poté se jelo na pro mě neznámé trati. Můj předpoklad byl, že „amatérský“ závod nemůže být tak náročný a nebude zapotřebí se úplně vydat. V obojím jsem se mýlil. Prvních 5km bylo opravdu přijatelných, pokud pomineme několik opravdu prudkých, ale naštěstí krátkých stěn. Poté přišel opravdu ojedinělý a neopakovatelný úsek závodu, kdy závodník s kolem na zádech musel absolvovat cca 300m dlouhé schody. Nikdy bych neřekl, jak bude právě tato část náročná a kam až se moje tepy dokáží vytepat. Nahoře naskakuji na kolo a jsem opravdu vděčný za změnu běžeckého pohybu v cyklistický. Vzpomínám na slova Rudy Cogana: „Když to bolí tebe, tak ostatní musí již opravdu hodně trpět!“ Za mnou stále díra, takže trochu zvolním a rozdýchávám stoupání. Ve zbytku trati se neustále střídají kratší jezditelné kopce, rovinky podél skal a příjemně rychlé sjezdy mezi kořeny a kameny. Kdyby člověk znal trať, tak si ji opravdu užije. Já byl odkázán na značení a tachometr, který podezřele pomalu ukrajoval kilometry. Na 15. km projíždíme místem dění celého závodu a jdeme na posední 3km pytlík s jedním stoupáním. To mi již opravdu hodně nechutnalo, ale stále jsem si držel luxusní náskok, takže nebylo potřeba vyždímat úplné maximum. Závodit v této chvíli závodu s nějakým soupeřem bych opravdu nechtěl. Sjezd jsem si již pohlídal a závěrečnou technickou pasáž na paletách projel na jistotu. Nakonec dojíždím do cíle na 1.místě a po Jablomanovi a MEGATLONU, prodlužuji svoji vítěznou šňůru. Druhý Michal Šťastný za mnou dojíždí se zpožděním 5:10 minut, ale třetí Kuba Holas mu dýchá na záda, a byl to souboj do posledních zatáček.
1.místo
I když to na papíře vypadá jednoznačně, tak jsem si opravdu hrábnul a to byl důvod, proč jsem sem jel. Opět se objevila lehká krize na cca 45. minutě závodu a na tom bude potřeba zapracovat. Naštěstí jsem nespadl a udržel se celou dobu v sedle. Počasí nám krásně přálo a sekaná s chlebem v cíli byla delikátní. Děkuji Karče, která se mnou strávila celý den na závodech a nedostala se do oblíbených Krkonoš. Všechna čest Kubovi Čečelskému za organizaci tohoto podniku a všem kteří dokončili. Opravdu to nebyl jednoduchý závod! Jsem vždy mile překvapen, kolik hezkých a neznámých závodů se v mém okolí koná…
Startovní pole kompletně dokončilo a nyní je čas na společnou fotku
A proto to vlastně děláme!
Další zastávkou bude v sobotu Hostěnický silniční triatlon, kde jsem zatím nebyl poražen, takže uvidíme, zda mi někdo překazí vítěznou šňůru :-).