Již potřetí jsem se postavil na start tohoto klenotu z truhly Honzy Volára. Mohl bych napsat, že mě utáhne na super trať, perfektní organizaci, luxusní bramboračku v cíli nebo originální medaile, ale to by byla lež. Hlavní cena pro nejrychlejšího běžce je 50litrový sud piva! Přeci naše parta na Silvestra nezůstane na vodě a jetém bramborovém salátu… Navíc jsme se loni s druhým Drahomírem Randou domluvili na pivní exhibici v průběhu závodu pro fanoušky, takže jsem opravdu musel přijet a pokusit se obhájit vítězství z roku 2022 a 2023.
Závod se konal 21. 12. 2024 na zimní slunovrat, konkrétně 41 minut po něm. Start byl naplánován na 11:00. Slunce vstoupilo do znamení Kozoroha, což znamená, že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Upíři mají žně, ale to mě zas tak neznervózňovalo. Vítr z plachet mi při registraci v bufetu U Vlka vzalo zjištění, že na startu bude i naše dvojnásobná olympionička v maratonu Terka Hrochová. Celý tento závod jsem chtěl pojmout uvolněně a trať absolvovat kontrolovaně s úsměvem na tváři. Do toho potkám klusajícího vítěze ročníku 2019 Daniela Noaha (10 km pod 30 minut) a Ranďáka, který v průběhu závodu striktně odmítá pít. Rázem přehodnocuji priority a po domluvě s Honzou Volárem zbaběle vzdávám exádu pivka po každém okruhu (celkem tedy tři) a pojmu to jako seriózní běžecký závod. Před startem se rozklušu, protáhnu a nejvyšší závodní model od Mizuno Rebellion PRO2 nechám v kufru. Volím ověřenou jistotu Rebelion Flash první generace. Lehký vzorek se bude na této trati hodit. Okolo 11:00 se všichni seskupujeme pod startovním/cílovým obloukem a chytáme signál na své Garminy. Čekají na náš tři stejné 7km rovinaté okruhy v závětří lesa. 70 % zpevněná lesní cesta a 30 % asfaltka.
Kontrola sudu, pozdravení ředitele a rozklus
Předstartovní klasika: Eva Vrabcová posílá Terku Hrochovou na opačnou stranu, Dan mi vysvětluje, jak ho má velkého (já nevěřím) a Karča někomu štípla bundu
Od samého startu se řídím mottem Muhammada Aliho: „Abyste mohl být ten nejlepší šampion, musíte věřit, že jím skutečně jste. Pokud nejste, musíte alespoň předstírat, že jím jste.“ Navzdory domluvené taktice s trenérem Zbyškem VYČKÁVAT, za to ihned beru a jdu do čela. Trochu mě znervózňuje, že si za mými zády první 2 km povídá Dan s Terkou a při tempu okolo 3:25 min/km nejsou ještě zadýcháni, ale beru to jako jejich mentální hru na moje nervy. Zhruba v polovině prvního okruhu se na čele vytvořila 6členná skupinka, která se odpoutala od zbytku startovního pole. Nikdo z favoritů zde samozřejmě nechybí. O tempo se stále starám já a Ranďák. Postupně skupinku osekáváme a na 5km jsme již nečekaně jenom tři. Nás dva ještě doplňuje Dan. Při průběhu do druhého okruhu si beru gel od Karči a zapíjím vodou. Hodinky ukazují čas, který je o 45 vteřin pomalejší než loni, takže pokus o rekord dnes pravděpodobně neklapne. Jsme stále tři a Terka pravděpodobně drží slovo a pojímá závod opravdu tréninkově. Pro mě jenom dobře, protože nechci začínat sezónu porážkou od ženy v běhu.
Start, tři mušketýři a Terka popíjející rumíka na občerstvovačce
Úvod druhéko okruhu je relativně poklidný a trochu se zvolňuje. Z minulého týdne cítím zadní stehenní svaly, a to vzhledem ke zbývajícím kilometrům není dobré znamení. Proto se z čelní pozice odklízím za kluky, běžím v závětří a snažím se ušetřit maximum sil. Chvíli za Ranďákem a chvíli za Danem. Postupně si v hlavě připravuji scénář na poslední kolo, kde za to budu muset pořádně vzít a rozhodnout o svém vítězství ještě před cílem. Která část mi sedí a kde to naopak klukům nechutná? Rozhodně to bude muset být v první polovině okruhu, ať je ještě do cíle daleko… Ani se neproberu ze snění a Dan najednou začíná rychle akcelerovat. Jsem hned za ním, a tak také roztáčím nohy. Ranďák je zaskočen a oproti nám prakticky stojí na místě. Dan zvyšuje tempo ke 3:00 min/km. Naštěstí po nějakých 150 m zpomaluje, a to je moje chvíle. Zahrávat si s ohněm se nevyplácí. Přebíhám do druhé stopy a pokračuji v nastoleném tempu. Ihned si uvědomuji, že to byla blbost, ale když už jsem začal, tak není cesty zpět. Dan se z počátku drží, ale cítím, že postupně slábne a díra mezi námi se zvětšuje. Když nyní povolím, tak stejně budu muset znovu za pár kilometrů nastoupit a Dana odpárat. Ten se tempově nevzdá a jiná cesta k vítězství dnes nepovede. Rychlost se již postupně zpomaluje, ale intenzita je pro mě aktuálně maximální. Zbytek okruhu držím únosnou hranu a až při náběhu do posledního okruhu se obracím. Mám dobrých 15 vteřin náskoku. Trochu si musím odfrknout a ponížit tepy, toto by byla sebevražda a navíc se stále více ozývají zadní stehenní svaly. Zkracuji krok a běžím více frekvenčně, tím trochu oddálím píchavé žiletky v zaďákách. Když běžíte první, tak absolutně netušíte, co se děje za vámi. Soupeř je na tom hůř nebo si takticky drží distanc a čeká na správnou chvíli, kdy nečekaně zaútočí? Postupně ukrajuji další a další metry. Předjezdci v obleku Santa Clause na kolech mi dělají společnost, ale jelikož kluci jedou cca 50 m přede mnou, tak jsem opravdu na samotce. Nervózně stále hlídám rozestup a sklízím obdivné pochvaly od běžců, které předbíhám o kolo. Čím jsem blíže cíli, tím více je mi jasné, že Jan Medlík bude na Silvestra vypadat hůře jak carský důstojník. Postupně škrtám kilometry na hodinkách, a když konečně osamocen vbíhám do cílové rovinky, je rozhodnuto. Už není pochyb, připisuji si třetí vítězství v řadě. Svůj loňský traťový rekord 1:13:09 hod nechám hodně vzdálený, ale sem jsem dnes necílil. Dokonce mám takový komfortní náskok, že na občerstvovačce před cílem vyhlížím slíbený poklad v podobě oroseného „Ježíškova zlata“. To nacházím až za cílovou čárou v rukou hlasu celého závodu Michala Smutného. Po 21 km vám nejen vyhládne, ale hlavně máte žízeň větší než velitel pouště. Proto nelením, dám dva nádechy-výdechy a šup tam s ním. S odstupem 50 vteřin dobíhá Daniel Noah o dalších 20 vteřin za ním dokončuje Drahomír Randa. Terka Hrochová suverénně ovládá kategorii žen a dokončuje jako čtvrtý muž.
Srovnat krok a můžeme běžet
Podrobné výsledky i s mezičasy: https://www.merimezavody.cz/ftp/zavody/neflakejse2024.html
Po závodě se ihned obleču, pogratuluji spoluzávodníkům a jdu krátce vyklusat. Zadní stehna mě bolí pekelně. Několikrát musím zastavit a protáhnout. Další okruh bych dnes pravděpodobně nepřežil. Potom už se jenom komplet převleču, dáme teplou polévku, pokecám se známými a čekáme na vyhlášení. Zde dostaneme originální betonové medaile od Pavla Duška + sud, na který jsem celý den čekal :-). To zas budou Vánoce…
Další závod je až v nedohlednu. Tímto podnikem jsem ukončil běžecký prosinec a nyní opravdu zahajuji posezónní odpočinek, který se trochu protáhne. Někdy se musím věnovat i Karče a absolvovat hned několik plánovaných dovolených. Poklidné svátky všem (příznivcům piva)!
Comments