V Hostěnicích jsem již startoval 9x a pokaždé dokázal zvítězit. Chtělo to zakulatit, a tak jsem i letos vyrazil do Ústeckého kraje. Mimo mého klasického doprovodu Karči to letos bylo opepřeno o souboj mých nejlepších kamarádů. Přesně před deseti lety jsme na tomto závodě já, Michal a Méďa stáli na stupních vítězů ve věkové kategorii 20-29 let. To jsme už tušili, že pravděpodobně nezopakujeme (minimálně ne v této věkové kategorii), ale byl to dobrý impulz pro kluky, ať se dají opět do formy a porovnají mezi sebou síly. Samozřejmě nemohl chybět čtvrtý mušketýr do party Ruda Cogan. Tento článek bude trochu odlišný od těch minulých. Pokusím se stručně popsat závod s mého, ale především Michalova a Méďova pohledu. Rudova rekapitulace závodu je stručná: „Jsem sračka v běhu.“

Když tahle trojka vyrazí do města, tak si dívky trhají rodidla!!!
S klukama se znám od svých cca 13 let, kdy jsem začal plavat v plaveckém oddíle Delfín u nás v Jičíně. Od té doby jsou naše cesty společně propletené. Za 10 let se toho v jejich případě hodně změnilo. Mají svoje rodiny (ženy, děti), domečky (= hypotéky), fixní pracovní dobu a oba přibrali minimálně 10 kilo. Já stále držím více bohémský život a díky tomu jsem přibral pouze 2 kg.

Hostěnický triatlon 2013, stupně vítězů 20-29let
Díky startu v odpoledních hodinách (15:00) se mohu krásně vyspat a budík ani nezapínám. Dopoledne se ještě doma rozjedu na kole, pobalím a po sladkém obědě (švestkové knedlíky) jedeme do Hostěnic. Cestou nás chytne pěkný slejvák, ale do závodu je naštěstí daleko a silnice vysychá stejně rychle, jako se trhají mraky na obloze. Do místa dění závodu u jezu na řece Ohře všichni přijíždíme v podobném čase. Společně se zaregistrujeme a rozkoukáme po prostoru depa. Já si to po 9 startech pamatují relativně přesně, ale opakování je matka moudrosti. Uschováme věci do depa, dokončíme finální přípravy (já jdu klusat a borci se začnou modlit) a na hrázi se začneme soukat do neoprenů. Já s tím mám rozhodně nejméně problémů, protože můj neopren odpovídá mým tělesným rozměrům. Kluci s velikostí M/L lehce bojují. Než si Michal nandá nohavice, tak je zpocený jak zápasník sumo v sauně těsně před infarktem, ale na to už jsou všichni zvyklí. Klasicky to háže na vysokou vlhkost po dešti. Po dlouhých desítkách minut všichni boj s neoprenem vyhrajeme a jdeme se rozplavat. Start je z druhého břehu, takže stejně mnoho možností nemáme.
Retro vybavení (více toho doma už nemám), soukání do neoprenu a cesta na start
Předzávodní taktika:
Souky: „Jdu si pro vítězství, ale mám zde i jiné úkoly. Vylezu první z vody. Na kole počkám na Rudu, který pravděpodobně pojede s Otou Ottenschlägerem. Následně budeme chtít s Rudou odjet a získat dostatečný náskok, který Ruda udrží až do cíle. Já si to již budu jenom hlídat a doběhnu si pro vítězství.“
Méďa: „Věřím v drtivou porážku pana Navrátila. Rozhodovat se bude až v běhu. Pravděpodobně již kopec po 500 m za depem, kde pan Navrátil vykřečuje.“
Michal: „Závod to hezký nebude a rozhodně si to neužijeme, ale budu před kolegou Medlíkem. Rozhodovat bude již plavání, kde se zlomí psychicky. Uplavu mu o 15-20 vteřin a dalších 5 přidám v depu. Po plavání tedy náskok 25 vteřin a to ho zlomí. Pokud ne a dojede mě na kole, tak to potom bude první km na běhu.“
Plavání – 400 m se plave v řece Ohře. Start z druhého břehu, než je cíl. Prvních 150 m je proti proudu. Obeplavou se dvě dobře viditelné žluté bojky po pravé ruce a následuje fičák zpět do depa po proudu. Vody letos nebylo mnoho, takže někdo místo plavání volí prakticky po celou dobu delfínové skoky. Je to rychlejší? Nemyslím si… Kvalita vody na české poměry vynikající. Na startu je celkem 120 závodníků.
Souky: 6:25min (průběžně 2. místo) „Začalo se výrazně svižněji, než jsem očekával, a tak hned musím nakopnout motory do plných. Na první bojce jsem byl nakonec první. Všichni pravděpodobně vypálili zásoby dříví na zimu již nyní a teď to budou muset rozdýchat. Proto jsem si při cestě zpět povolil. Nějakých 150 m před cílem mě zleva předplaval Filip Urban, a to mě zaskočí. Skáču mu do nohou a až do cíle se držím za ním. Kontakt bez problémů udržím. Za námi díra. Zatím jde vše dle plánu…“
2013/2023
Méďa: 7:41min (průběžně 15. místo) „Plavání mě rozhodně překvapilo. To měla bejt moje nejsilnější disciplína, ale z nějakýho důvodu jsem nemohl dýchat. Poté co jsem se nasoukal do neoprenu si říkám dobrý, dobrý, ještě stále se do něj vejdu. Potom co se rozjel závod, tak jsem zjistil, že se nemohu nadechnout. Na to se nechci vymlouvat, ale bylo to zajímavý a nečekal jsem, že se nedokážu nadechnout ve vodě.“
2013/2023
Michal: 7:31min (průběžně 11. místo) „Největší zklamání z celého závodu. Myslel jsem si, že Méďovi regulérně uplavu hned od začátku, a nakonec v půlce plavání, když jsem se podíval, tak byl 20 m přede mnou. Což mě dost psychicky vyzkoušelo. Ale nakonec jsem ho doplaval a šel před něj. Bylo to bolavý a byl jsem z toho nešťastnej. Důvodem bylo i kličkování ve vodě a záměna bojek.“
2013/2023
T1 – Přeběh z vody přes hráz a následné náměstíčko okolo bufetu je relativně dlouhý. Plusem je kompletní vykobercování a perfektní divácká kulisa. Závodník oběhne celé depo, které je lokalizováno na louce a již to šněruje ke svému kolu. Železné konstrukce na zavěšení kol jsou číselně rozděleny, takže každý má své místečko jisté. Pro všechny stejná délka, takže maximálně férově vymyšlené a zrealizované.
Souky: 42,9 vteřin „Než doběhnu ke kolu, tak se málem stihnu vymáznout v zatáčce, ale naštěstí to ustojím. Samotné depo klasicky rychle zvládnu a s rezervou ho jako první opouštím.“
Méďa: 1:20,3 min „Depo č.1 to byl další průser. Jelikož jsem ten neopren na sobě 5 let neměl, možná déle. Wole jak se z toho dostanu? Celou dlouhou cestu od vody do depa jsem se snažil svlíknout alespoň ruce, a to se podařilo až u kola. Takže tady byl další průser.“

Naskočení na kolo ve skupině závodníků
Michal: 1:02,5 min „Depo bych řekl standardní = propadák. Strašně pomalý svlíkání z neoprenu, který jsem si kupoval před asi 15 lety a tenkrát jsem si koupil velikost M, když jsem měl 83k g. Už tenkrát mi byl malej. Teď mám 96 kg a stále mám neopren velikosti M, takže byly dvě varianty. Buď ho budu stahovat 2 minuty nebo mě to z něj díky namazání vazelínou vystřelí asi tak 5metrů. Bohužel to byla ta první varianta, takže jsem ho strašně dlouho svlíkal, ale jinak asi v pohodě. Poprvé se mi povedlo nasednout na kolo a zastrčit nohu do boty a hned jet. Takže to bylo dobrý.“
Cyklistika – 1 okruh o délce 23 km vede převážně přes otevřené polní prostory na silnici. Letos výrazně foukal vítr, takže rovinatou trať s jedním kopečkem značně znepříjemnil. Hostěnice – Brozany nad Ohří – Brňany – Keblice – Siřejovice – Vrbičany – Chotěšov – Brozany nad Ohří – Hostěnice. Premiérově ředitel závodu Jan Řebíček zakázal časovkářské speciály a jakékoliv nástavce. Je povolena jízda v háku, takže správný krok. Zajímavá byla i cyklokrosařská vložka, kdy je přejížděl krátký úsek frézované silnice.
Souky: 36:04 min „Hned za depem mě dojel Filip a začali jsme spolupracovat. Filip jel myslím hranu, ale i tak jsem prvních 10 km odtáhl 75 % na špic já. Pod jediným kopcem byla kousíček za námi početná skupina a já věděl, že nás dojedou. Do kopce jsme oba lehce povolili a čekali co se bude dít. Na vrcholu máme stále drobný náskok, ale Ruda nástupem rozdělil skupinu pronásledovatelů a začal se přibližovat. To byl jasný signál pro mě a když se přiblížil, tak jsem začal zvyšovat tempo. Někdo se dotáhl, někdo odpadl. Nikdo mi nechce střídat, takže to je složité. Za největšího konkurenta v běhu pro sebe i zbytek skupiny jsem považoval Ota, takže když jsem zjistil, že je oddělený cca 15 m za skupinou, šlapů dál do plných. Nakonec ve skupině zůstali 4 jezdci. Já, Ruda, Jan Franěk a Jakub Dvořák. Ruda je totál popravený, takže vůbec nestřídá. Honza s Kubou se snažili, ale stejně nejvíce práce na špici odvádím já. Už nenastupuju a relativně vzorně střídáme. Po kole mám slušně namleto.“
2013/2023
Méďa: 42:24 min „Na tu jsem se možná i těšil, že se nějakým způsobem svezu a pojede to. Že to bude fajn ňáký svezeníčko, ale jelikož jsem měl již díru na toho Navrátila, tak si říkám dobrý, dobrý podržíš skupinu, sjedeš ho. Jenže skupinu jsem držel, pak se vyjelo do polí, tam začlo foukat a ze skupiny jsem vypadnul a jel jsem sám. Ze všech ostatních skupin jsem vypad a nedokázal se udržet.“
2013/2023
Michal: 39:48 min „To byla óda na radost. To mi spravilo náladu po plavání, protože se mi povedlo od začátku do konce jet podlahu. Až tak moc jsem se necedil. S Honzíkem Řebíčkem hlavním organizátorem jsme ve skupince 5-6 lidí dojeli pod první kopce. Zde se to roztrhalo, ale stále jsem s někým jel a až asi na 3. km jsem nejel sám. Snažil jsem se střídat, takže jsem tušil, že na Méďu najíždím. Když jsem po cyklistice zjistil, kolik se povedlo najet, tak to bylo super.“

Ukázkové naskočení na kolo
T2 – Seskočit z kola, oběhnout depo, šup ke svému stojanu, odložit kolo a vyměnit boty. Potom již rovnou ven k občerstvovačce.
Souky: 45,7 vteřin „Těsně před depem za to Ruda klasicky vzal. Já přibrzdil ostatní. Mohu se vymlouvat na to, že jsem chtěl udělat Rudovi maximální náskok, ale popravdě jsem na hrbolaté polňačce nechtěl riskovat defekt nebo pád. Přeběh pohodově, ale hodně jsem bojoval s nazouváním závoďaček od Mizuno. V ponožkách by to bylo lepší. Díky tomu jsem hodně zaostal a z depa jdu na průběžně 3. místě za Rudou a Honzou.“
Méďa: 1:00 min „Zde jsem již věděl, jakou mám ztrátu. Navrátila jsem potkal při návratu z cyklistiky a on už běžel. Bylo to relativně hodně. Tak už jsem se v klidu převlík, nic složitýho.“
Michal: 39,8 vteřin „To bylo perfektní. Pouze zpětně z fotek jsem si uvědomil, že když jsem sesedal z kola, tak jsem přendával přední nohu přes rám a vypadalo to jako když babičky slejzají z kola před Tescem, než ho tam zamknou. Nevypadá to úplně profesionálně, ale jinak dobrý. Boty obuté relativně rychle, nohy fungovaly, takže druhý depo dobrý.“

Hlavně u toho vypadat dobře...
Běh – 1 zvlněný okruh o délce 5,8 km z 90 % po asfaltu, 10 % zpevněné lesní cesty. Hned po nějakých 800 m začíná zlomové stoupání, které kvalitně prověří nohy po cyklistice. Následuje již seběh a nekonečná rovina zpět do cílového prostoru. Zhruba v polovině běhu je občerstvovací stanice.
Souky: 20:48 min „Popravdě se mi neběží nejlépe. Možná tím, že jsem si to prásknul na kole, boty v kterých moc neběhám, velká únava z celého týdne, nevím… Ztrátu jsem však před začátkem stoupání smazávám a dostal se na první místo před Rudu. Tady už jsem mu pomoci nemohl. V průběhu kopce se před Rudu na druhé místo dostal i Honza. Šel jsem fakt full gas a můj náskok se dramaticky nenavyšoval, což mě zaskočilo. V seběhu naštěstí náskok navyšuji. Závěrečné 2 km po rovině si konečně vychutnávám. Věděl jsem, že opět zvítězím. Běžecký výkon nebyl nejlepší, ale dnes to naštěstí stačilo.“
2013/2023
Méďa: 28:56 min „Rozeběhnout se do prvního kopce, který byl brzo, tak to mi úplně nechutnalo. Už nebylo o co se snažit, protože bylo rozhodnuto. Běh jsem z 80-90 % běžel za nějakým klukem po operaci páteře a stejně to tam kousal úplně nehorázně dobře. Měl naběháno tak 60 km od začátku roku. Nevím, jak se jmenuje, myslím, že měl číslo 88.
Bohužel nic moc, chtěl jsem být lepší. Minimálně jsem toho Navrátila chtěl trochu potrápit nebo že spolu předvedeme nějaký výkon. Ten se bohužel z mé strany nekonal.“
2013/2023
Michal: 27:38 min „Smíšené pocity. Na jednu stranu radost, když jsem zjistil, že tam mám 3 minuty po kole, takže jsem si lehce dovolil i povolit. Běžel jsem si a blbě se usmíval. To bylo hezký. Běh byl za odměnu. Bohužel se ukázalo, že jsem nepřijel závodit se zbytkem světa, ale jenom s Méďou. Ve chvíli, kdy jsem věděl, že ho porážím, tak se blbě hledala motivace.“
2013/2023
Já jsem podesáté dokázal zvítězit. Ruda nakonec v běhu podlehl ještě Otovi, který se posunul na 3. místo. Druhý zaslouženě finišoval Honza Franěk. Michal dokončil na celkovém 29. místě (8.místo v kategorii). Méďa na 45. místě (12. místo v kategorii). Je to tady super! Malý triatlon, který každý rok posouvá své možnosti a drží si prvotní myšlenku spojovat lidi sportem. Drobnosti jako růže pro všechny dokončivší ženy, luxusní klobása s pivkem (letos bylo trochu teplejší, ale po závodě dobrý), hudba se speakerem Patrikem po celou dobu akce, čipová časomíra, výborný fotograf Milan Richtr, ponožky s logem závodu pro každého a mnoho dalšího, dělají z tohoto závodu celoroční zážitek. Je neskutečné, co parta lidí se zapálením dokáže společně vybudovat. Bylo fajn opět stát s klukama na startu a pozorovat jejich zdravou rivalitu. Někdo může moji podporu Rudy na trati považovat za nesportovní, ale dle mého právě o tomto sport je. Dnes jsem pomohl já a zítra on mě. Držíme pospolu a všichni jsme si hrábli na dno svých možností!

Klasickej pozávodní výstřik
Nemohu opomenout vítěze prestižní soutěže: "Nejhezčí závodník dne", kterou o parním vyhrál Jan Medlík. Gratulujeme a světice Pája (žena vítěze) vzkazuje: "Okamžitě oholit!"

Kluk s sežrání
Dalším závodem bude jeden z vrcholů této sezóny Xterra Prachatice. Zde se chci předvést v plné formě a konečně se těším na očekávané střetnutí s Jardou Kulhavým.
PS: Děkuji za roční zásobu česneku.
Comments