V Itálii je krásně, a tak po Xterra Lake Garda domů rozhodně nespěcháme. Ještě dva dny setrváme v městečku Toscolano-Maderno. Stihneme se projet na silničkách, dojedeme omrknout tratě letošního Mistrovství světa v Xterra do Molvena, vyzkoušíme jednu D-čkovou ferratu a sníme další 2 pizzy. Potom nadejde ten pravý čas se přemístit na druhou stranu jezera do městečka Garda, které se nachází 2,5km od centra závodu v Bardolinu, který nás čeká v sobotu. Přestěhování proběhne poklidně a ještě si šmikneme plavecký trénink v krytém 25m bazénu ve městě Saló. Až při ubytování zjistíme, že návštěva bazénu nebyla nutná, protože součástí našeho komplexu je také vyhřívaný 25m venkovní bazén. Po bitvě každý generál... Dny do závodu utíkají rychle a je potřeba kvalitně zregenerovat, ale zároveň něco natrénovat. Pro cyklistiku volíme především závodní okruh, který je již označen a s každým dalším projetím odhalujeme jeho další záludnosti. Plaveme v našem bazénu a pro běh využíváme okolních kopců nebo taktéž závodní trať, která vede na cyklostezce podél jezera. V pátek se zaregistrujeme, polepíme kola, helmy a skočíme na společnou večeři. Konečně totiž dorazil i můj trenér Zbyšek a Jirka Kesl. Všichni máme v plánu závodit a jsme lačni po výkonu na hranici našich možností.
To zas bylo...
Za 6 dní se toho dá stihnout dost...
Sobota je závodní den, ale jsme v Itálii, takže časová pohoda. Start mé vlny je naplánován až na 12:35. Před snídaní se jdu rozklusat a vložím ABC s rovinkami. Na snídani do sebe hodím 3x croissant s nutelou a černý čaj. 1km se rozplavu v našem bazénu, a potom to již na kolech dojedeme do centra závodu. V depu je vše standardně řešené, takže žádné novinky. Zjistím, kudy se do depa bude vbíhat i vybíhat po plavání/cyklistice. Vše si pro jistotu 2x projdu a uložím batoh do úschovny. S neoprenem se přemístím do stínu stromů co nejblíže startu a vyčkávám. Je lehce po poledni a teplota na sluníčku je již přes 30°C. International Triathlon Bardolino má bohatou tradici. Koná se po 37. a mimo drtivou většinu italských závodníků z místních lig se na start postavili závodníci celkem z 25 zemí.
Plavání – 1,5km absolvujeme v jednom okruhu podobném tvaru písmene „L“ v jezeře Garda. Vzhledem k 1 500 startujících se musí v rámci bezpečnosti startovní pole rozdělit do vln cca po 150 lidech. Mně patří ta nejrychlejší 3. vlna. Přede mnou startují všechny ženy a kategorie nad 65 let… To zrovna není ideální, ale můj závod to není. V roce 2019 to byla slušná sekanice, takže jsem popravdě nebyl překvapen tím, co nastalo po odstartování naší vlny. Prvních 50m jsem toho více vypil, než nadýchal, ale držím se v popředí, a to je důležité. Dnes bude rozhodovat plavání a prvních 10minut cyklistiky, takže jedu opravdu na 100% a nic nešetřím. Bohužel po nějakých 150m se zamotám do něčí šňůry od neoprenu. Doteď jsem nepochopil, co to bylo za vychytávku a proč tam někdo měl smyčku, ale musel jsem zastavit a za pomocí druhé ruky se vymanit ze sevření. To ve chvíli, kdy plavete v davu lidí, není úplně ideální, ale triatlon vždy něčím překvapí… Vracím se do tempa a když máme za sebou zhruba 500m, tak začínáme doplavávat nejpomalejší plavce z vln před námi. Pole se natahuje a množství „pletoucích“ se závodníků je čím dál vyšší. Držím konstantní tempo a pohybuji se ve skupince stejných čepiček. Nakonec se opravdu podaří to, že udržím kontakt až do samotného závěru plavání. Bohužel díky množství závodníků a závodnic před námi netuším, jak jsem na tom v celkovém pořadí a informátor Karča je v práci…Zpětně zjišťuji, že jsem zaznamenal 18. nejrychlejší čas dne a plaval těsně pod 20min.
T1 – Přeběh do depa je relativně dlouhý, ale všichni závodníci drží vysoké tempo, takže než něco nahnat se dá spíše ztratit. Na kolo nakonec naskakuji jako první z naší skupinky a před námi je lehká díra.
Cyklistika – Jeden velice pestrý 40km okruh po okolních vesničkách, se čtyřmi brdky v prostředí nekonečných vinic a na kompletně uzavřené trati. Hned od začátku do toho začínám šlapat, ale po plavání jsem dost popravený a musím se lehce vydýchat před úvodním kopcem hned na konci města. V této chvíli mi ujíždí jediný italský závodník, který se pravděpodobně dostal do skupinky před námi. Ve městě se okolo mě prožene a pádí do kopce. Já držím skupinku tří závodníků a věřím, že jej později dostihneme. Toto byla možná jediná chyba, měl jsem to s ním zkusit, ale byl jsem opravdu dost hotovej. Kopec přežiji ve skupince a nahoře se konečně mohu trochu nadechnout. Poctivě střídáme, ale i tak jsme v úvodních 5km dostiženi skupinkou závodníků za námi. Začíná klasická cyklistika. Vepředu se točíme v cca 5 závodnících a za námi se vláček veze a nechce na špic. Postupně dojíždíme odpadlíky z předních skupin, ale ti ruku také moc k dílu nepřidají. Každý únik je hned zpacifikován a tempo je tím pádem hodně průměrné. Do kopců se vždy jede, ale na rovinách se nikomu nechce mrhat silamiL. V největší zoufalosti se i já pokusím o 2 úniky vždy na konci stoupání, ale moc dlouho to nevydrží. Smířím se s tím, že nikoho již nedostihneme a bude se rozhodovat na běhu. Maximálně tedy šetřím silami. Závěr je hodně technický s několika serpentýnami do města a následuje motanice po malých uličkách, kde balík není zas takovou výhodou. Před sjezdem se držím na třetí pozici a hned za první serpentinou za to s jedním Italem bereme. Ten to bohužel hned v další zatáčce položí, ale zvládnu se mu vyhnout. Všichni brzdí a to je můj okamžik. Čelda by se pokřižoval, pokud by zjistil, že jedu ve sjezdu první, ale bylo tomu tak. Nikomu se moc nechce jet a tak se po špatném odbočení 2 závodníků, kteří mě dostihli, osamostatňuji na špici. Závěrečné 2km již jedu časovku a snažím se udržet balík za mnou. To se mi k mému překvapení daří a oproti roku 2019, kdy jsem do depa šel na posledním místě ze skupiny, je dnes vše jinak.
T2 – Seskakuji s nepatrným náskokem, ale vyhýbám se tím strkanici a mám relativně dost prostoru. V depu odkládám kolo, sundávám helmu a nandávám boty. Dnes na ponožky není čas. Depo sice opouštím na 3.místě z naší skupiny, ale ztráta je jen několik metrů.
Běh - 10km je rozděleno do 2 okruhů s minimálním převýšením. Běžíme podél jezera – otočka – po stejné cestě zpět do města a zde je zařazen 1,5km pytlík v centru města. Během 500m se dostávám na špic naší skupinky společně s Italem Secchierou. Běží se mi dobře, žádné křeče, nohy se rychle točí, dech stačí a teplo mi zatím zas takové není. Uvidíme, jak dlouho to vydrží... Když se blížíme k první otočce na 2,5km, tak konečně mohu zjistit, na jaké jsem pozici. Závodníci se postupně vrací do města. 1-234--5-6-----789-10-11. OK, takže běžím na 12.-13.pozici. S Italem si docela dobře vyhovujeme a držíme vysoké tempo. Bez domluvy se automaticky střídáme na špici a závodníky za námi opravdu držíme za sebou. Ve městě nás žene dav fandících lidí a předbíháme i jednoho závodníka z první skupiny. Při náběhu do druhého okruhu se již tak skvěle necítím, ale držím krok a přemlouvám se, že ještě 1km musím s Italem vydržet. Střídavě si dle aktuálního rozpoložení nastupujeme, ale nikdo to nechce zabalit. Nyní jsou již na trati i ostatní závodníci, takže začíná kličkovaná, která na silách moc nepřidá. Musím to vydržet na metu 7,5km a pak to již nějak doklušu… Při otočce zpět do města stále běžíme bok po boku, ale Ital začíná snad poprvé od začátku projevovat první známky únavy. Když míjím metu 8km, tak dávám svůj poslední nástup, protože na více už nebude. Popravdě jsem zaskočen, protože Ital ztrácí. Takže to musím dobojovat! Poslední 1km je opravdu boj o život a na trati nechávám úplně vše, i když na tempu to vidět není. Cíl protínám v čase 2:00:10 hod a 10km jsem zvládnul v 8. nejrychlejším čase dne za 34:53min. Nakonec je z toho celkové 10.místo. Aniž jsem tušil, tak jsem ještě někde předběhl jednoho závodníka a dostal se do TOP10!!! Yes.
V našem interním českém souboji Jan Berka vs Jiří Kesl nakonec premiérově vítězí Honza, který finišuje na celkovém 100.místě (dostal za úkol TOP100, takže to plní s přehledem a rezervou). Jirkovi patří 120.místo. Aby byl náš tým kompletní, tak na 205.místě dokončuje i mazák Zbyšek. Na druhou stranu to byl pravděpodobně jediný závodník, který v průběhu závodu stihl vypít 2 malý piva :-). Jedno měl v depu po cyklistice a druhé při návštěvě hospody v průběhu druhého běžeckého okruhu. Je to klasik!!!
Tým je kompletní
Celou italskou misi hodnotím pozitivně a věřím, že z toho budu i do budoucna těžit. Teď je na čase se vrátit domů a ukázat se na našich závodech. Další závod bude již tuto sobotu na Xterra Praha. Mimo Evropský pohár to je i MČR, takže očekávání jsou jako vždy vysoká!!!
Comments