top of page

Reprezentační soustředění Chorvatsko: Zdravé tělo potřebuje trénink, nemocné klid

Již potřetí v řadě jsem zavítal na jarní soustředění do Chorvatska. Premiérově to nebylo čistě moje vlastní soustředění, ale jel jsem s naším reprezentačním výběrem dorostenecko-juniorské kategorie v roli asistenta trenéra společně s Honzou Kubešem. Termínově 30.3. – 13.4.2024.


Díky tomu, že jsme sem již jeli potřetí, tak bylo vše organizačně jednodušší. Oslovili jsme možné účastníky, kterých nakonec bylo deset. Protože jsme se chtěli držet ověřené jedenáctky Eduarda Basse, tak jsme tým doplnili o nejdůležitějšího hráče, a tím byl Tri Zorro. Nikoliv brankář, ale kuchař. Rezervovalo se již ověřené ubytování v luxusní vilce ve vesnici Murvica (pár kilometrů od Zadaru). Tréninkový plán se vymyslel dopředu. Tréninkové podmínky máme z minulých let načtené. Plavání – 25m bazén v Zadaru nebo moře. Cyklistika – roviny/zvlněný terén/kopečky. Běh na stadionu/asfaltu/měkkých cestičkách hned za barákem. Posilovna, vířivka, sauna i malý bazének (aktuálně spíše na zaledování po tréninku) součástí vily. Prakticky nic se nemohlo pokazit.

Naše království


Cesta z Jičína přes Prahu, Brno, Vídeň, Graz, Maribor, Záhřeb k Zadaru rychle utekla a po 14 hodinách za volantem jsme na místě. Zorro na nás již čekal s teplou plotnou a otevřenou náručí. Rozhodit pokoje, ubytovat a sdělit základní organizační informace. K večeři každý dostal jeden uvítací rakouský Germknödel (knedlík plněný povidly s mákem a máslíčkem) a mohlo se jít spát. Já usnul jako miminko, ale ti, kteří v autě prospali 10 hodin museli pár oveček napočítat.


Druhý den již plnohodnotně zahajujeme naše soustředění. Standardně se trénuje 2-3 fázově s pauzami na doplnění energie a poobědní šlofíček. Při večerním hodnocení se realizuje společné protažení. Hlavní důraz je kladen stále na maximální rozvoj základní vytrvalosti ve všech třech disciplínách. Občas proložíme trénink trochou intenzity v rámci zpestření a otestování individuálních limitů. Počasí nám maximálně přeje a oproti loňsku máme o 5-10°C více, takže prakticky stále všichni trénujeme krátké-krátké. S Honzou se dobře doplňujeme a společně se snažíme naše myšlenky zapracovat do tréninků. Plavání vždy šéfujeme ze břehu, ale na kole a běhu se již aktivně účastníme a polykáme námi naordinované tréninkové dávky. Vše šlo jako v pohádce, ale i v pohádce musí být nějaký zádrhel.


Po úvodních 5 dnech začíná většina závodníků smrkat, pokuckávat a síla z těla odchází rychleji, než je normální. Velká výhoda společného bydlení je utužení party. Nevýhodou, kterou jsme poprvé okusili je šíření jakékoliv nemoci. Ze 13 lidí ustojí nachlazení pouze silná čtyřka a zbytek na 1-3 dny padne. Bohužel ani já neodolám. Mojí chybou bylo méně oblečení na kole než je zdrávo a pravidelné zaledování nohou v našem bazénku, na které nejsem úplně zvyklý. Většina z nás se naštěstí rychle oklepala a závěr kempu dokončujeme dle plánu bez výraznějších omezení. Průměrně se odtrénovalo nějakých 42 hodin, což je stále více, než zvládne většina závodníků v tomto věku odtrénovat v domácím prostředí.


Tri Zorro se o nás královsky staral a standardně bylo připraveno 2-3 chodové menu hodné králů. To byl i důvod, proč jsem na závěr kempu raději nešel na váhu… Mimo umění v kuchyni byl pro nás inspirací i v tréninku, protože jeho minulost úplně nenahrává schopnosti dokončit tři Ironmany za rok. O to větší respekt! Já jsem si domů odvezl hned několik super tipů na osvěžení mého jinak relativně strohého jídelníčku. Toto je ukázka jeho umění v kuchyni:

Zorro si nás hýčkal, ukázka jeho standardu


              Jako vždy i nyní jsem si rozšířil slovník v aktuálním slangu mladých o slovíčka jako „láčes“ a „brikule“. Pochopil jsem skryté významy emotikonů a byl obohacen o bangery jako Mo Bamba – Sheck Wes. Děkuji už nikdy to asi slyšet nepotřebuji…


              Všichni si pravděpodobně budou toto soustředění spojovat s epidemií černého kašle (nakonec nikdo nebyl po testech pozitivní) a přehlídne se to důležité. Nikdo neskončil v nemocnici, nedošlo k žádnému pádu na kole, technické problémy se nám vyhýbaly, nezboural jsem Pražákovi sloupek při četném couvání z nebo do naší vily, závodníci se chovali adekvátně svému věku a nestal se z mého pohledu žádný prohřešek proti etiketě, odtrénovalo se dost kvalitních hodin, na které mohou ihned navázat, protože jejich pohybový aparát není uvařený jako eskymák v sauně. Tým fungoval jako celek a každý den se vyrýsoval úsměv na tváři každého z nás. Krom pár škrábanců se nám to vydařilo!

Vladimír Hrabec, Matěj Procházka, Lukáš Plic, Štěpán Volf, Karel Malý, Šimon Michálek, Jan Kubeš, Emma Ryšávková, Tereza Tučková, Vanda Křížková, Veronika Hrachovinová, Petr Soukup


              Další společná akce již bude Evropský pohár v Caorle 10.-12.5.2024. Tady již konečně budeme střílet ostrýma!!!

ความคิดเห็น


bottom of page