© 2023 by PERSONAL TRAINER. Proudly created with Wix.com

CZECHMAN: Nikdo není neporazitelný

4/6/2019

               CZECHMAN si za 13 let dokázal vybudoval zasloužený název „Mekka českého triatlonu“ a je již několik let klasickým otvírákem půlironmanských distancí u nás. Kdo zde nestartoval, jako by nežil 😊.

               Po změně plánu, kdy jsem nenastoupil na Ironman 70.3 St. Pölten jsem měl jasno. Dodatečně jsem se spojil s Tomášem Petrem a dohlásil se na CZECHMANA. Dlouhých 9 let jsem čekal, než se opět postavím na start a pokusím se vylepšit moje maximum na tomto závodě. V roce 2010 jsem dokončil celkově na 2. místě za nesmrtelným Petrem Vabrouškem.

 

              Při pohledu do startovní listiny určitě patřím k největším favoritům a po ohlášení neúčasti Tomáše Řenče ze zdravotních důvodů, se mi lépe spalo 😊. Osobně jsem na přední pozice tipoval Lukáše Slatinského, Honzu Wainera, Petra Cmunta, Jiřího Kesla a až v den závodu i Pavla Petráska, který se poctivě chystá na svoji Ironmanskou premiéru.

               Díky startu v lidských 12:00, se můžu bez problémů vyspat doma a v dopoledních hodinách společně s přítelkyní Karčou dorazit do místa konání závodu. Rychlá registrace, kontrola stánků partnerů (Mizuno, Compressport a od 2XU přebírám nový závodní dres, který dnes naostro otestuji), záchod, polepení kola a helmy a vzhůru do depa. Velkou radost mi udělali i dva nejlepší kamarádi Michal a Méďa z Jičína, kteří přijeli na kole zafandit (snad dojeli i zpět…). Taktika je jasná - trochu se stranit velkému davu lidí a sluníčku. Před startem ještě jednou probereme taktiku s trenérem Zbyškem Zemanem, políbím Karču a všem favorizovaným závodníkům popřeji hodně zdaru. Proběhnu do první řady startujících a čekám na startovní klakson.

 

              Jeden 1,9 km dlouhý trojúhelníkový okruh v luxusně čistém 18°C písáku Hrádek se zatáčením po levé ruce. Ve 12:00 je to tady!!! Zvolil jsem start z levé strany startovního pole a po pár kamarádských ranách na zocelení do zad a nohou jsem v popředí startovního pole. Na první otočce po 750 m jsem celkově na prvním místě a říkám si, že paní Passerová od plavců z USK by konečně mohla být hrdá. Nevím, jestli jsem někdy v minulosti zažil ten luxus, že před vámi jede naváděcí kajak a vnímáte loď natáčející nejrychlejšího plavce. Každým záběrem se přibližuji cíli a absolutně netuším, co se děje za mnou. Po 27:31 minutách opouštím vodu na prvním místě s náskokem bezmála 30 vteřin na další nejrychlejší plavce. Skupinka největších favoritů zaostává o 1 minutu.

                   1. depem bez problémů proletím a naskakuji na vyladěného Trečka od Václava Svatoše.

 

              Rovinatých 90 km je vedeno ve dvou 41km okruzích s 8km pytlíčkem na úvod tam a zpět. V úvodu cyklistiky se občerstvím, doladím tretry a zalehnu do hrazdy. Díky první otočce o 180° po 4 km vím, jaká je situace za mnou. Skupinka favorizovaných pronásledovatelů se formuje velice brzy. Po 10 km jsem dojet prvním z nich. Pavel Petrásek mě předjíždí a chce spolupracovat. Stejný plán mám i já, ale zjišťuji, že nejsem schopen vystřídat. Po dalších 10 km se mi začíná postupně vzdalovat a já nejsem schopen reagovat. Nohy jsou opět slabé a nezvládají jet to, co bych potřeboval. Závod bude dlouhý, takže jsem v klidu. Po 50 km při průjezdu okolo depa jsem dojet silnou skupinkou v čele s Petrem Vabrouškem, Lukášem Slatinským, Honzou Wainerem a Lukášem Krpcem. Alespoň zde se uchytím a jedu s klukama. Tempo není tak zběsilé a já rozdýchávám ostřejší start. Kluci se pravidelně střídají na špici a já společně s Lukášem Krpcem držím zádní dvě pozice. Na výpomoc v udržení vysokého tempa to dnes nebude ☹. Na 75 km udeří Lukáš Krpec a znepříjemní nám závěrečných 15km zvýšením naší tepovky o 10 tepů. A tak odpojí Honzu Wainera s technickými problémy (to jsme nevěděli).

               Do 2. depa přijíždí osamocený Pavel s náskokem okolo 5 minut na naši skupinku. Seskočit, seběhnout rampu, pověsit kolo, vyzvednout pytel na stojanu, obout a za běhu poštelovat čelenku s brýlemi. Hurá konečně běh.

               21 km ve třech okruzích. Nejprve 2x 8 km a na závěr 5 km. Vše po rovinaté silnici s několika průběhy depa a četnými fanoušky podél tratě. Hned po depu se dostávám před Petra Vabrouška (klobouk dolů, tebe jsem opravdu v první skupině nečekal, všechna čest!!!) a začínám se přibližovat Lukáši Slatinskému. Po 1 km se probojovávám na průběžně 2. místo a věřím, že nic není ztraceno. Tempo je vysoké, začínají naskakovat úvodní křeče do předních stehenních svalů, Lukáš hned za mnou a Pavel daleko přede mnou…IDEÁLNÍ. Po 5 kilometrech běžíme bok po boku spolu s Lukášem a já začínám být lehce nervózní. Jak říká Honza Čelůstka: „Každej chvilku, tahá pilku“ a efektivně si pomáháme držet tempo okolo 3:50 min/km. Po 10 km se konečně rozeběhnu a začnu se cítit dobře. Pavlovi jsem se nepřiblížil snad ani o metr, ale Lukáš naštěstí začíná lehce zaostávat. Hodně chladit, pít co je a nasoukat do žaludku dva gely. Na 15 km se cítím snad nejlépe z celého závodu a lehce zvyšuji moje tempo. Pavel již zpomaluje, ale tuším, že o vítězi je již dávno rozhodnuto. Neuvěřitelné množství závodníků a fandících okolo mě povzbuzovalo a já dnes nebyl schopen moc reagovat. Dodatečně DĚKUJI! Po 1:21:24 hodinách ukončuji svůj běžecký výkon a za Pavlem zaostávám o propastné 2 minuty. Na třetím místě zaslouženě dokončuje Lukáš Slatinský, který si pohlídal strojově běžícího Petra Vabrouška.

               Co dodat? Pavel předvedl super výkon a já jej totálně podcenil. Díky excelentní sólo jízdě na kole si zasloužil vyhrát. Budu držet palce na IM Curych. Já budu muset něco změnit, protože s touto cyklistickou výkonností mohu podávat super výkony na hřišti za panelákem, ale na světovou, bohužel ani českou špičku, to není. Po závodě jsem musel na dopingovou kontrolu, kde jsem se, jak bývá mým zvykem, zdržel přes 2 hodiny a pak mi nebylo moc dobře. Takže se omlouvám všem, kteří chtěli prohodit pár slov. Příště se polepším. 

                  Počasí nám vyšlo na jedničku, občerstvení v cíli bylo dost pro všechny, sanitku jsem nikde neviděl, takže doufám, že jsme všichni ve zdraví dokončili a naplno si užili ten pocit v průběhu závodu, kdy se střídají ty nejsilnější emoce, jak na houpačce. O dalším plánu akcí budu informovat…

 

CZECHMANU zdar

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload